Z Mikulíka jsem měl strach, culí se Michálek. Celý rok ve Frýdku nečekal

Foto: Jan Velčovský, hokej.hcf-m.cz

5. května 2020, 19:20

Kateřina Kundertová

• Maxa liga
• Mládež
• HC Frýdek-Místek

Jakub Michálek strávil první ročník mezi seniory v Chance lize, ze které odešel jako celkově nejvytěžovanější junior. Za téměř šedesátku duelů postupně získal sebevědomí a sílu do osobních soubojů. Jen ty body mu jako ofenzivnímu obránci scházely.

Jakub Michálek

obránce, 24 let

2. liga 2024-2025

Z 14

G 1

A 2

B 3

Kubo, jaká pro vás byla minulá sezona?
Co se týče osobních zkušeností, bylo to super, protože jsem si konečně zahrál soutěž, kterou jsem chtěl. Jsem rád, že jsem se tam celou sezonu udržel, to jsem třeba vůbec nečekal. Z týmového hlediska je to určitě zklamání, protože jsme měli ve druhé části dobře našlápnuto, ale nedostali jsme se do předkola.

Co zapříčinilo účast ve spodní skupině?
Hlavně venkovní zápasy, které jsme nedokázali v první části vyhrát skoro nikde. To byl největší problém. Doma jsme uhráli body s nejlepšími, ale pak jsme ztráceli body se slabšími soupeři venku. Ve druhé části už jsme se zvedli i venku, ale nepovedlo se to.

Tehdy ještě šestnáctiletý Tomáš Suchánek k vám zapadl dobře?
Je to hodně talentovaný brankář a vlastně dokázal nahradit Nicka Malíka úplně skvěle. My jsme se ho snažili co nejvíce podržet, protože je hodně mladý. Pro něj to určitě nebylo jednoduché, předtím chytal za dorost v Přerově, pak nastoupil do pár zápasů v třinecké juniorce a hned šel do áčka ve Frýdku. Zvládl to skvěle a hodněkrát nás podržel, hlavně díky němu jsme vyhrávali.

Co bylo pro vás na začátku mezi seniory nejtěžší?
Věřit si, protože se to nedá srovnávat s juniorským hokejem. Se sebevědomím jsem měl docela problém i ke konci sezony, ale postupně jsem se otrkával. Velký problém byla také síla, musel jsem hodně zesílit, abych to nějak zvládl. A taky je v chlapech větší tlak, protože v juniorce se na nějaké prémie nehraje. Nechcete udělat chybu v posledním střídání, když je stav 2:1, a celý tým by pak přišel o prémie. To asi není zrovna příjemné.

Kdo vám nejvíce pomáhal?
Pomáhali mi všichni kluci, navíc jsem většinu znal od doby, co jsem přišel do Třince. V tomhle problém nebyl, ale občas jsem měl strach z našeho kapitána Milana Mikulíka, ale to mě taky rychle přešlo. (směje se) I on může za to, že jsem se postupně rozkoukával a rozvíjel. Nikoho speciálně říct nemůžu.

Foto: Jan Velčovský, hokej.hcf-m.cz

Vy jste se poprvé trefil až v polovině ledna. Jak to pro vás bylo těžké?
Už jsem si začínal myslet, že za celou sezonu gól nedám. Ani si nepamatuju, kdy jsem měl naposledy sezonu, že jsem dal jenom dva góly. To jsem musel být hodně mladý. Necítil jsem se nejlépe, když jsem se nemohl trefit, protože jsem měl hru postavou na bodech. V první lize je to ale úplně jiný hokej a naštěstí jsem se alespoň dvakrát dočkal.

Čím jste se držel psychicky v pohodě?
Já jsem se hlavně snažil hrát pro tým. I trenéři mi říkali, že je to pro mě první sezona, takže ode mě žádné bodové průlomy nečekají. Snažil jsem se hrát, abych nebyl u obdržených gólů a aby se hrálo v útočném pásmu. Body mě nezajímaly a říkal jsem si, že to určitě přijde.

Dokázal byste říct, proč vám to nepadalo?
Nechci se tím vymlouvat, ale nehrál jsem přesilové hry, ve kterých jsem sbíral většinu bodů v juniorce. Je těžší prosazovat se ve hře pět na pět, navíc v seniorském hokeji. Je těžké se trefit, když jsou tam všichni větší, silnější, rychlejší a lepší.

Jak moc velký kámen ze srdce vám spadl, když jste se trefil?
Já jsem tomu upřímně ani nevěřil. Byl jsem na ledě to střídání asi minutu a půl a dostal jsem se ve středním pásmu k puku. Už jsem chtěl jenom vjet do útočného pásma a nějak nahodit, ale vystřelil jsem a přes obránce zapadl puk do branky, byl to brankářův gól. Vůbec jsem tomu nevěřil, že jsem se takhle trefil, vlastně jsem z toho ani neměl radost, ale spadl mi kámen ze srdce.

Foto: Jan Velčovský, hokej.hcf-m.cz

Vyvíjely se vaše výkony v průběhu ročníku?
Mně se vždycky hraje lépe až druhou část sezony, což jsem měl i v hlavě nastavené. Se spoluhráči jsme si po Novém roce dělali legraci, že teď už bude ta doba, kdy dám gól. Mně se prostě hraje dobře druhou část sezony, což se potvrdilo i teď. Začal jsem si více věřit a hrálo se mi lépe, i když jsem ani ve druhé části neměl téměř žádné body. Hrálo se mi lépe a všichni to mohli vidět.

Napadlo by vás na začátku, že dostanete tak velký prostor v seniorech?
Vůbec. Vůbec jsem to nečekal a jsem za to vděčný, protože se to jen tak klukům nepovede. Většinou se junioři vrací do mládeže a já jsem to osobně i čekal, že se vrátím. Ale odehrál jsem tam jenom pár zápasů. Zpětně jsem za to rád, protože hokej v první lize je úplně něco jiného a každé utkání mě tam zlepšovalo. Pořád jsem si více a více věřil. Jsem za to vděčný a nečekal jsem, že tam vydržím celou sezonu.

Proč se nedařilo třinecké juniorce?
Nevím, jestli jsme si mysleli, že to půjde samo, když jsme byli úřadující mistři. Naštěstí se kluci ke konci sezony zvedali a výkony byly lepší a lepší. Ve druhé části jsme jim šli s Kubou Adámkem pomoci, ale na play off to nestačilo. Teď už to zase bude jenom lepší.

Nechtěl jste pomáhat častěji?
Určitě ano. Chodil jsem skoro na každý domácí zápas a sledoval jsem výsledky. Několikrát jsem uvažoval, že bych se zeptal, jestli nemůžu jít hrát za juniory, ale to všechno zaleží na trenérech a na vedení, to bych neovlivnil. Ale na druhou stranu jsem rád, že jsem se udržel ve Frýdku, možná bych tam potom odehrál méně zápasů. Pak bych toho měl hodně a třeba bych to kondičně nezvládl. Chtěl jsem pomoci, ale nebyla k tomu úplně možnost.

Jak bude vypadat vaše příští sezona?
Zůstávám ve Frýdku, mám tady smlouvu. Uvidíme, co bude, každopádně se budu snažit předvést minimálně stejné výkony, ale určitě budu chtít více kanadských bodů. Jak jsem říkal, je na tom přece jenom založená moje hra. Jsem spíše útočný obránce než obránce do defenzivy. Chci dokázat, že tu ligu můžu hrát, mít v ní body a dávat góly. Snad se to povede.

Užil jste si turnaj ve hře NHL20?
Bylo to zpříjemnění těžkých časů. Přes karanténu jsem trávil na playstationu hodně času, takže jsem byl rád, že jsem se mohl něčeho takového zúčastnit. Určitě to byla povedená akce. Mně se to docela povedlo, i když jsem teda prohrál smolně finále v prodloužení.  

Foto: Jan Velčovský, hokej.hcf-m.cz

Share on Facebook Share on Twitter

• Maxa liga
• Mládež
• HC Frýdek-Místek