Kreslení? Ztrácím pojem o čase, líčí Vyvial – expert na Pottera
Foto: Markéta Křížová
Josef Vyvial začal pronikat do velkého hokeje v Havlíčkově Brodě, odkud se během sezony 2019/2020 postupně přesouval do Jihlavy. Mladý útočník během stejného ročníku také debutoval v seniorském hokeji, ale od té doby na šanci čeká. V aktuálním ročníku patří jako kapitán mezi opory juniorky Dukly. V dotazníku nám toho prozradil víc než dost!
1) Hokejové začátky?
Na led jsem poprvé vstoupil u nás na vesnici na rybníku, když mi byly necelé tři roky. Ale jinak moje hokejové začátky probíhaly na kolínském zimním stadionu, kam mě přivedli rodiče s dědou. Ten se o to, že hraju hokej, zapříčinil asi nejvíc. Chvíli jsem k tomu zkoušel i judo, u kterého jsem ale vydržel jen dva roky, a taky gymnastiku, kterou jsem nikdy nedělal závodně, spíše jen jako podpůrný sport k hokeji. Vydržel jsem u ní asi pět let a vesměs jsem se tam poslední dva roky chodil hlavně protahovat a zpevňovat tělo, což mi k hokeji hodně pomohlo.
2) Který trenér vám nejvíc pomohl?
Na to je pro mě trochu složité odpovědět. Měl jsem už od mala v podstatě se všemi trenéry velmi dobré vztahy a určitě jsem si od každého něco vzal. Kdybych měl ale nějaké trenéry vypíchnout, bude to Eda Šupík v Kolíně, který mě trénoval od malička až do nějaké páté třídy a dal mi do hokeje velmi dobré základy, především v bruslení. Pak nesmím vynechat pana Petra Beránka, který mě měl v Havlíčkově Brodě v dorostu, který mi ukázal už trochu profesionálnější přístup a taky co to je sáhnout si v tréninku na dno. A na závěr určitě pan Viktor Ujčík a pan Michal Broš, který mě trénuje teď. Oba dva mají ze svých hokejových kariér spoustu zkušeností, které se nám snaží předávat a mně osobně to v určitých směrech hodně pomohlo.
3) Největší hokejové zážitky?
Řeknu dva. Když jsme letos po vyhraném zápase s Litvínovem zajistili extraligu juniorů i pro další sezonu, postoupili do části vítězů. Cesta zpátky z Litvínova a oslavy další dny se spoluhráči i s trenéry mi zůstanou v hlavě napořád. A taky můj druhý start za A-tým v Jihlavě v sedmnácti. Bylo to zrovna vítězné derby proti Třebíči a bylo to poprvé, co jsem hrál před tolika diváky, takže to nesmím určitě vynechat.
4) Co vás na tréninku baví a co nemáte rád?
Já si v trénincích celkem libuju. Rád si dávám do těla a mám rád ten pocit, když sedím v kabině po tréninku úplně zničený s dobrým pocitem, že jsem pro sebe něco udělal. Co mě baví asi nejvíc, jsou hry – na suchu basket a fotbal a na ledě hry na malém prostoru, jeden na jednoho, dva na dva, tři na tři. Věc, co vyloženě nemám rád, asi není, ale samozřejmě kondice není tak záživná.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
5) Oblíbený klub NHL?
Jako malý jsem měl oblíbený tým Pittsburgh Penguins hlavně proto, že tam hráli Crosby s Malkinem. Jinak jsem tolik NHL a ostatní týmy nesledoval. Teď momentálně jeden oblíbený tým nemám, spíš mám oblíbené hráče, které sleduju. Obecně NHL sleduju celkem pravidelně, ne celé zápasy, ale vždy druhý den koukám na sestřihy ze zápasů a když ne to, minimálně se aspoň podívám na nějaké góly a highlighty z noci.
6) Hokejový vzor?
Můj největší vzor byl vždycky Jaromír Jágr. Je to prostě jeden z nejlepších hokejistů vůbec a mým vzorem se stal především díky tomu, jak dřel. Snažil jsem se od něj vzít, že to bez dřiny nejde. Když jsem byl menší, četl jsem o něm knihu, viděl jsem dokumenty a slyšel o něm různé historky – jak dělal tisíc dřepů denně a podobně. Několikrát jsem ho viděl hrát a vybavuju si, když hrál v Jihlavě, před zápasem na tribunách dribloval s pneumatikou a ostatní hráli fotbálek.
7) Oblíbený hráč v Česku?
V současnosti David Krejčí. Sleduju ho v televizi, je vidět, že je na tom hokejově oproti ostatním úplně jinde a ještě by mohl s přehledem hrát v NHL. Je pěkné sledovat, jaké má zkušenosti a jak je na ledě kreativní. V určitých situacích se zachová, jak by vás to třeba ani nenapadlo.
Foto: Markéta Křížová
8) Největší hokejový kamarád?
Určitě kluci z Havlíčkova Brodu – Adam Dvořák, Marek Kopic a Filip Pártl. Jsme bývalí spoluhráči, s Adamem i spolužáci, takže se sice už nevídáme denně jako dříve, ale když to jde, trávíme čas spolu. A ještě taky Honza Nevšímal, se kterým hraju teď v Jihlavě. Rozumíme si z kabiny asi nejvíce a máme toho dost společného, třeba smysl pro humor, jsme v určitých věcech takoví stejní.
9) Přihrávka, nebo gól?
Úplně nevím, jak odpovědět, nedokážu říct. Myslím, že občas spíš přihrávám, než abych střílel, ale radši dávám góly.
10) Jste pověrčivý? Máte rituály?
Neřekl bych o sobě, že jsem pověrčivý, možná někdy a trochu. Rituály mám nějaké předzápasové a je to taková ta klasika, jednu brusli si nasazuju první a druhou si zase první šněruju. Ostatní rituály si nechám pro sebe.
11) Co byste dělal, kdyby vám nevyšel hokej?
Je toho hodně, co by mě bavilo. Určitě něco spojené s grafikou, designem, nebo práce ve filmu, s vizuálními efekty a tak. Taky bych chtěl určitě zůstat u sportu. Baví mě práce s dětmi, takže buď jako trenér anebo i případně fyzioterapeut.
Foto: Markéta Křížová
12) Nešvar, kterého byste se chtěl zbavit?
Žádný mě teď nenapadá.
13) Čeho se nejvíc bojíte?
Bojím se o své zdraví a zdraví mých blízkých, protože je nejdůležitější. Ale není to tak, že bych se každý den klepal strachy, je to spíše taková ta obava ve zdravé míře. Myslím, že hodně lidí to má podobně. A abych pravdu řekl, mám i obavy ohledně současné situace na Ukrajině, aby to nepřerostlo v něco většího a nekontrolovatelného.
14) Co vás dokáže naštvat?
Když jsem s kamarádem, kamarádkou anebo kamarády a místo toho, abychom se třeba bavili, tak jsou na mobilu. Především TikTok mě dokáže vytočit. A taky mému mladšímu bráchovi se daří mě občas naštvat, ať už je to kvůli čemukoliv. (usmívá se)
Foto: Archiv Josefa Vyviala
15) Záliby mimo hokej?
Od malička kreslím. Občas si udělám čas, sednu si k tomu a ztratím na chvíli pojem o čase. Kreslím jak pro sebe, tak i na zakázku, ale to jen ojediněle, když má někdo zájem. Poslední rok jsem se začal učit hrát na piano, takže když se k tomu dostanu, tak si rád zahraju a učím se třeba nové skladby. Mimo hokej miluju snad všechny ostatní sporty, takže když není hokej, věnuju se jim. Nejradši mám asi fotbal a basket, v létě běhání. A samozřejmě spoustu času rád trávím s kamarády a s rodinou.
16) Oblíbený film a kniha?
Jsem hodně velký fanoušek Harryho Pottera, knižního i filmového zpracování. Osobně se v této oblasti považuju za experta (culí se) a myslím, že kluci, co mě dobře znají, by to určitě potvrdili. Kromě Harryho jsem velký fanoušek hollywoodských filmů. Hodně mám rád filmy od Quentina Tarantina. A nejoblíbenější kniha asi bude kniha Born to run – Zrozeni k běhu od Christophera McDougalla. Jednoduše a dobře se čte, je hodně zajímavá i naučná.
17) Jakou posloucháte muziku/skupiny?
Poslouchám, co se mi líbí. Můj hudební vkus zahrnuje snad všechny žánry, co existují, záleží taky na náladě a situaci. Rád poslouchám klasiku, pop, hodně taky hitovky z osmdesátek a devadesátek, českou klasiku – starší i současné české písně. Rap, gangsta rap a večer třeba poslouchám hru na piano, nebo třeba sklady od Hanse Zimmera. Kdybych měl ale vybrat jednoho interpreta, tak to bude nejspíš Eminem. Mám všechny jeho skladby naposlouchané, umím je nazpaměť a líbí se mi i jeho životní cesta, jak se dostal tam, kde teď je.
Foto: Martin Voltr
18) Ideální dovolená?
Mám radši klidnější, spíš nějakou odpočinkovou dovolenou, protože hokej je hodně fyzicky náročný a je potřeba si od něj na čas odpočinout. Ideální dovolená je pro mě někde v teple, válet se u moře, večer se jít projít po městě a dát si nějaké dobré jídlo.
19) Vysněný automobil?
Líbí se mi veterán Ford Mustang 1967, ale jinak moc na auta nejsem, takže vyloženě vysněný automobil nemám.
20) Co vám chutná?
Mám rád dobré jídlo, ať už českou, anebo zahraniční kuchyni, klidně i nějakou exotiku. Kdybych měl vybrat, jsem asi spíš na slané než na sladké. Mám rád burgery a hovězí maso celkově. Hodně mám rád taky sushi. K snídani nejradši vajíčka na všechny možné způsoby, na oběd a večeři nic nepreferuju, mám rád, když je jídelníček pestrý.
Foto: Archiv Josefa Vyviala
21) Jaké typy žen se vám líbí?
Spíš menší blondýny s hezkým úsměvem, které to mají v hlavě srovnané, dá se s nimi dobře povídat a umějí si ze sebe udělat legraci. Když má blízko ke sportu, tím lépe.
22) Ideální město pro život?
Ještě jsem si ve spoustě městech nevyzkoušel žít, takže třeba ještě narazím na nějaké lepší, ale musím říct, že jsem si hodně oblíbil Havlíčkův Brod. Přijde mi tam vše blízko, mám tam spoustu známých, takže asi prozatím tam.
Vizitka Josefa Vyviala
Klub: HC Dukla Jihlava
Pozice: útočník
Narozen: 9. srpna 2002
Výška/váha: 179 cm / 80 kg
Ostatní působiště: BK Havlíčkův Brod, SC Kolín.
Foto: Archiv Josefa Vyviala
Share on Facebook
