Zemřel Rudolf Valla (†60), úspěšný a oblíbený trenér hokejistek

Rudolf Valla | Foto: Martin Voltr

Po řadě veselých dnů zastihl prostředí českého ženského hokeje den velmi smutný. 20. února zemřel ve věku šedesáti let jeden z jeho nejvýraznějších průkopníků Rudolf Valla.

Valla se hokeji věnoval odmalička. V hráčské kariéře se propracoval na pozici náhradníka v extraligové Kometě, jinak působil v prvoligových týmech Třebíče, Tábora, Písku a Dubnice.

Kvůli zdravotním problémům musel skončit ve 24 letech, brzy se však vydal na trenérskou dráhu. Vedl mládežníky a postupně vložil své srdce do výchovy mladých hokejistek.

Pod jeho rukama prošly ve větší či menší míře snad všechny hráčky, které se v současnosti starají o lesk českého ženského hokeje na mezinárodní scéně.

Stál u založení neoficiálního národního týmu do patnácti let, který hokejový svaz plně začlenil pod svá křídla až později. Od roku 2012 ho Valla vedl jako hlavní trenér čtyři roky, ve stejné roli se k nejmladší ženské reprezentaci (už pod hlavičkou U16) vrátil pro sezonu 2021/22.

Kouzlo jeho práce s hráčkami nespočívalo v trénování jako takovém. Spočívalo v krásném a neuvěřitelně správném přístupu. Nenašli byste žádného jiného hokejového trenéra, který chápal dívčí duše – nacházející se mnohdy v bouřlivém pubertálním období – tak jako on a uměl s nimi tak jako on zacházet.

Foto: Martin Mašek

Byla to nepřenositelná věc. Ale nakazit touto věcí ostatní trenéry, rodiče či další dospělé, kteří potom šli s ním? Ano, to dokázal velmi snadno.

Když se hráčky těšily na akci, tak se těšily na hokej, na své kamarádky a na svého trenéra. I díky němu získávaly k hokeji vztah, který se jich nepouštěl další roky až desetiletí.

Vzájemná symbióza také stála za spoustou medailí a pohárů, které Valla s dívčími výběry domů vozil.

Zlaté úspěchy slavil na švýcarském Geneve Futur Hockey Challenge, tehdy nejkvalitnějším evropském turnaji. Na turnaji visegrádských národů, kde se Češky učily válcovat starší protivnice.

Ke stříbru dovedl tým při jeho premiérové účasti na Olympijských hrách mládeže 2016 v Lillehammeru.

A když se vrátil, v květnu 2022 s ním na čtvrtý pokus poprvé vyhrál Evropský pohár v Budapešti.

Foto: Martin Mašek

Po turnaji věděl, že u reprezentace nebude pro další ročník pokračovat. Ale nebyl zahořklý. Nebo to alespoň nedal najevo.

„Mně to ty holky všechno vynahradily. Bylo to naprosto skvělé, daly mně fantastické přání a nechaly mi udělat tričko s nápisem ‚nejlepší trenér‘. Když si vezmu, jak fungovaly, jak jsme se spolu bavili a co jsme spolu prožili... Já jsem úplně v pohodě. U holek jsem patnáct let a dělám s nimi pořád dál,“ líčil tehdy v rozhovoru.

Měl respekt k práci svých kolegů a měl radost z úspěchů, k nimž se český ženský hokej vzepjal i na seniorské scéně. Jeho budoucnosti věřil.

Sám pro ni udělal moc, moc.

Budete nám chybět, pane trenére.

Pane nejlepší trenére.

Share on Facebook Share on Twitter

• Mládež
• Ženský hokej
• Reprezentace žen U16
• Dívčí hokej