Za úspěch pro Budějce. Máme výborné fanoušky, libuje si kapitán Silný

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jsou posledním týmem s =M= na prsou, který ještě bojuje o vavříny. Starší dorostenci Českých Budějovic letos prožívají parádní sezonu a po vítězství 4:1 v Pardubicích jim chybí jediný bod k postupu na mistrovství republiky. „Doma se nám hraje určitě líp. Tam si věříme,“ hlásí kapitán Michal Silný před odvetou.

Do východních Čech se tým vydal i s fanoušky v zádech. Jenže aby je potěšil první výhrou, musel otáčet nepříznivý stav. Bezbrankové skóre prolomili na konci druhé třetiny domácí mladíci a Budějovice věděly, že se nutně musí zvednout.

Dlouho se vám nedařilo. Čím jste to pak dokázali zlomit?
První dvě třetiny jsme vůbec nevěděli, jak na ně. Hráli takový beton. Pak jsme dostali góla a v šatně jsme si řekli, že už to prostě musíme prolomit. Že musíme víc napadat, že nám teď jde o všechno. A když vyhrajeme, tak máme bod a můžeme to doma uzavřít.

Museli jste si říct něco ostřejšího?
Všichni jsme se seřvali, že si nepřihráváme, že jsme trochu sobci. Tak jsme se zvedli a začali hrát jako v minulém kole proti Kometě.

Co jste o Pardubicích věděli, když jste do série šli?
Koukali jsme se na videa, jak hrajou. Hráli jsme s nimi v základní skupině, ale teď hráli jiný hokej a dvě třetiny jsme nevěděli, jak s nimi máme hrát. Pak jsme to zkusili napadáním v pěti hráčích, a povedlo se.

Hokej to popravdě nebyl moc pohledný. Takhle už to v play off zkrátka chodí, že?
V play off jde o všechno a každý tým má svoji taktiku. Hraje se na góly, pro diváky taky, ale zase tolik nezáleží na tom, jak ta hra vypadá. Záleží na vítězi.

Jste v play off jediným týmem, který ještě neprohrál ani jeden zápas. Je to dobré znamení?
Znamení je to dobré, ale musíme pořád makat. Nesmíme si to brát tak, že jsme nejlepší. Pořád máme dlouhou cestu, abychom vyhráli titul, a hlavně jeli do Ostravy. Máme to před sebou a může se stát cokoli. Někdo se může zranit, ale máme hráče v rezervě.

Kometu jste v osmifinále přejeli 3:0 na zápasy, ale tenhle výsledek o průběhu série asi úplně nevypovídá, ne?
V prvním zápase jsme měli velké štěstí, tam Kometa mohla i vyhrát. Druhý zápas jsme byli jednoznačně lepší. A třetí? To byla přestřelka. My jsme nebyli zvyklí na jejich menší hřiště, ale taky jsme se s tím vypořádali a vyhráli. Myslím, že jsme v sérii byli lepším týmem.

Dělalo vám malé hřiště v Brně opravdu tak velké problémy?
(přitakává) Hned na začátku jsme si špatně stoupli na buly, byli jsme daleko, a po osmi vteřinách jsme z toho dostali gól. Naštěstí jsme dokázali v první třetině vyrovnat, zvykli jsme si na to a zápas už spěl na naši stranu.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

V prvních dvou zápasech na vás Kometa vyrukovala i s posilami Pláškem, Gajarským nebo Střondalou. Zvládli jste je eliminovat?
Taky jsme se před Kometou koukali na video. Trenér nám řekl, že je jedno, jaká jména tam hrajou, a že se musíme soustředit na náš výkon a hrát vlastní hru. Když to budeme dodržovat, tak je máme šanci porazit. Byli vidět, ale my jsme je eliminovali a vyhráli.

I vy máte v týmu zkušenější borce z juniorky, nebo dokonce áčka. Dokážou zavelet v klíčových okamžicích?
Řeknou něco v šatně, nebojí se toho. Na ledě jde taky vidět, že pro tým bojujou a chtějí to samé jako ostatní. Snaží se ukázat, proč hráli jinde, ale taky že sem do týmu patří. Že nejsou něco víc tím, že hráli za juniorku.

V lednu jste měli skvělé období, vyhráli jste osm zápasů v řadě a dvakrát jste porazili i Salcburk. Začali jste právě tehdy věřit, že letos můžete dokázat něco velkého?
My jsme do toho dvojzápasu ani nešli s tím, že bychom mohli vyhrát u nich, ale že můžeme vyhrát u nás. Že doma nám to jde, a navíc jsme byli v plné sestavě. Když jsme je doma porazili, tak už jsme jeli do Salcburku s tím, že to chceme dokázat podruhé. A to se nám povedlo. Začali jsme střílet góly, stmelili jsme se, a to nás asi dostalo tam, kde teď jsme.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Pokud byste oba postoupili na závěrečný turnaj, Salcburk by z vás mohl mít respekt, že?
Oni by z nás měli respekt, my z nich taky. Nic neznamená, že jsme vyhráli dva zápasy. Tam se hraje o všechno na jeden zápas a Salcburk ani my bychom nechtěli prohrát.

Série s Pardubicemi se teď stěhuje k vám. Hraje se vám doma líp než venku?
Doma se nám hraje určitě líp. Tam si věříme, všechno. A máme výborné fanoušky, kteří přijeli i do Pardubic a taky předtím do Brna.

V Budějovicích jste ve hře jako poslední kategorie. Je na vás kladený větší tlak?
Spíš nám už na začátku sezony trenér řekl, že jsme asi ten nejsilnější tým, který tady může být, a že máme šanci to někam dotáhnout. A my jsme tomu začali věřit. Snažíme se ukázat, že na to máme, a chceme udělat co největší úspěch pro Budějce.

Cítíte tedy z klubu větší pozornost?
Určitě. Když hrajeme doma, celé vedení sedí nahoře ve VIPu. Všichni tam jsou a podporují nás, chodí nás podpořit i do šatny. Snaží se nás dostat co nejdál a vyhovět nám ve všem, co můžou.

Zbývá posledních šest dnů, kdy se všechno rozhodne. Kdybyste měl říct hlavní parametry, které by vás měly dovést co nejvýš, jaké by to byly?
Nejvíc nás tam může dostat, když budeme sehraní a budeme držet spolu. A když budeme prohrávat, že se nebudeme bát, že to neotočíme. Musíme pořád makat a nic nepodceňovat. Ať porazíme kohokoliv, jakkoliv. Výsledek může být jednou 10:3, jednou 1:0. Je to fakt jedno. Musíme být jako tým, všichni spolu.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Facebook Share on Twitter

• Mládež
• Extraliga staršího dorostu
• SD České Budějovice