Ve Vsetíně jsem věděl, do čeho jdu, říká navrátilec David Hoďa

Po odchodu Patrika Vrány stál před vedením vsetínského celku jasný, ale obtížný úkol. Totiž přivést do mužstva spolehlivého obránce. Angažování Davida Hodi mu vytrhlo trn z paty. Hoďa odehrál ve Vsetíně celou loňskou sezonu a ukázal, že je nejen tvrdým, ale zejména minimálně chybujícím bekem. Na ledě působí nenápadným dojmem a někteří fanoušci možná docenili jeho kvality až po odchodu téměř celé loňské obrany.

Letošní sezonu zahájil hokejista se zkušenostmi z polské extraligy v dresu slovenského prvoligového Bardejova. Už v průběhu ledna řešil možnost dohrání sezony ve Vsetíně. Na konci přestupního termínu nakonec Vsetínští peníze na transfer přece jen sehnali. David Hoďa potvrdil v odehraných zápasech jak tvrdost, tak i spolehlivost. K tomu však přidal ještě něco navíc. Dokázal už dvakrát skórovat, což se mu vloni za celou sezonu nepodařilo ani jednou.    

Vloni jste odehrál ve Vsetíně více než 30 zápasů a ani jednou jste neskóroval. Letos ve čtyřech utkáních už dvakrát. Změnil jste styl hry?
"Ani bych neřekl, že je to změnou stylu. Spíš mi to tam víc padá. Vloni jsem taky často střílel a buď to byly tyčky, nebo se to někam odrazilo. Možná je to i tím, že chodím víc na přesilovky. Vloni tady byli Zbyněk Spitzer a Jirka Heš. To byli zkušení obránci, kteří tam chodili častěji. V dnešním hokeji dát gól ve hře pět na pět není pro obránce jednoduché. První gól proti Havířovu, to bylo štěstí. Dneska tam projel hráč před brankářem a propadlo to tam. Jsem za to rád a doufám, že se mi bude střelecky dařit i nadále."

Letos jste v Bardejově nasbíral za dvě třetiny sezony zhruba tolik trestných minut, jako tady ve čtyřech zápasech. Hraje se na Slovensku jinak?
"Ani bych neřekl. Ve východní skupině 2.ligy hraje proti sobě spousta hráčů odmalička. Známe se, proto je to někdy vyhecované a vznikne nějaká šarvátka, jako třeba teď v Opavě. Pak trestné minuty naskakují. V Bardejově to byla vyšší soutěž, snažil jsem se tam hrát čistě, abych zbytečně neoslaboval mužstvo. Tady je to zatím spíš shoda náhod. Myslím, že hraju stejně, jako vloni."

Vloni jste celou sezonu odehrál po boku Michala Hrčky. Teď jste se potkávali na Slovensku jako protihráči. Stačili jste si vyměnit pár slov?
"Samozřejmě. Jsme s Michalem stále v kontaktu, občas si napíšeme. V prvním utkání proti Detvě Michal ještě nehrál, přijel až na odvetu do Bardejova. Před zápasem jsme dali řeč, ale v utkání šlo všechno stranou. Takový je hokejový život."

Když jste odcházel z Bardejova, byl Vsetín první volba?
"Po loňské sezoně mě to do Vsetína lákalo. Líbí se mi tady, jsem tu spokojený. Mluvil jsem i s trenéry. Hlavní problém byl s transferkartou. Do konce sezony schází dva měsíce a pro Vsetín to byla docela vysoká částka. Dlouho se to natahovalo. S klubem jsem byl domluvený a nakonec se i ta částka dala dohromady. Nechtěl jsem jít nikam do zahraničí. Přestupový termín končil a riskovat, jestli něco vyjde nebo ne, to jsem nechtěl. Ve Vsetíně jsem věděl, do čeho jdu. Navíc dělám školu v Ostravě, takže to mám docela blízko. Zkouškové období stíhám, zatím jde všechno tak, jak má."

Nový Jičín tady odehrál nejlepší zápas za poslední roky. Nepřekvapil vás?
"Bylo vidět, že Jičín přesně věděl, co chce hrát. Hráli ze zabezpečené obrany, bránili modrou čáru a prakticky po celý zápas měli za naší obranou vysunutého jednoho hráče. Čekali na brejky, měli šance, trestné střílení. My jsme měli štěstí, zvonily tam tyčky. A Lukáš Plšek toho dost pochytal. Jsem moc rád, že to dobře dopadlo. Jičín nebyl vůbec jednoduchý soupeř, má fazónu. Vyhrál snad sedm zápasů po sobě. Vzhledem k tomu, že se blíží play off, jsou to pro nás velmi důležité body, protože chceme být co nejvýš."

Dnešní zápas už připomínal souboje play off, viďte?
"Formu nejde nastartovat ze dne na den. Každý už se na play off chystá. Na druhou stranu, ještě skoro nikdo nemá vyřazovací boje jisté. Je to tak vyrovnané, že dvakrát, třikrát prohrajete a spadnete na osmé místo nebo dokonce mimo play off. Proto se hraje nadoraz a je to boj od první do poslední minuty."

Slyšel jsem hlasy, že posledních deset minut jste šlapali vodu. Nebo tobylo tím, že soupeř ze sebe vydal maximum?
"Neřekl bych, že bychom neměli síly. Šlo o to, že jsme deset minut před koncem vedli o gól a možná jsme se začali bát o výsledek, stáhli jsme se do obrany. Jičín už neměl co ztratit. Začal víc bruslit a riskovat. Museli jsme se trochu zatáhnout, aby nepřišla nějaká zbytečná chyba, brejk a gól a z dobře rozehraného utkání by to byla najednou remíza. To by pro nás byla obrovská ztráta. Možná proto to z hlediště tak opticky vypadalo. Se silami jsme na tom dobře."

Neměli jste přece jenom někde vzadu v hlavě ještě myšlenky na Opavu, kde jste vedli 5:1 a nakonec tak tak vyhráli?
"V Opavě to bylo něco jiného. Tady jsme byli mnohem disciplinovanější. V Opavě to bylo o tom, že domácí hráli skoro celou třetí třetinu přesilovku, snad třikrát pět na tři. Mají zkušené mužstvo a když obránci začnou pálit od modré, nevíte, kam máte skočit. Ale já jsem třetí třetinu nehrál, takže to zhodnotit nemůžu. Musel jsem jít pod sprchy a pak už jsem klukům jenom držel palce. Nevím, jestli by mi vsetínští fanoušci prohru odpustili. Ale vážně, dneska to byl úplně jiný zápas."

Foto: www.hc-vsetin.cz

Share on Facebook Share on Twitter

• 2. liga
• VHK ROBE Vsetín