Upřímný Abdul nejen o tlaku: Zažil jsem krušné chvíle. Litvínov chce vrátit na mapu
Jindřich Abdul
|
Foto: Hynek Haruda, hcvl.cz
Vytěsnit špatné vzpomínky, nebabrat se v minulosti, restartovat hlavu. Mentální nastavení Jindřicha Abdula před dalším zápolením v extralize je křišťálově jasné. „Celá sezona pro mě byla složitá. Vím, že mám mnohem na víc,“ vypráví litvínovský útočník v otevřeném rozhovoru.
Spojení Abdula s hokejovou baštou ze severu trvá od loňského května. Do černožlutého hávu se převlékl po třicetibodovém roce v Motoru, vedení v něm zřelo potenciálního předáka ofenzivních řad.
Místo gólových hodů ale nastal nepříjemný půst. Perspektivní křídelník, který pravým okem vidí jen na dvacet procent a pár let zpátky si ze Slovenska prostřílel cestu do KHL, citelně strádal.
Úvodní gólová radost? Po měsíci a půl. Lavina se ale neutrhla, ještě před polovinou ledna mu ve statistikách svítily pouhé dva zářezy. Do lepšího rozpoložení se dostal až ve finálních týdnech sezony.
Těžké časy nyní slouží jako obrovská motivace, ženou Abdula kupředu. Touží všem (i sám sobě) dokázat, že lídrem Litvínova opravdu být může. A že ho bídné období zocelilo...
Odpočinul jste si od hokeje někde na dovolené?
Pár dní jsme byli na Kypru, trochu jsme si oddechli. Ale moc času jsem neměl, protože jsem zařizoval ještě nějaké jiné věci. Aspoň na těch pár dní jsme vypadli.
Přes sezonu se toho moc stihnout nedá, zápasy jdou za sebou relativně v rychlém sledu…
Jasně, během sezony nemáte prakticky na nic čas. Když vám jednou za čas zbyde den volna, tak jste rád. To si v okolí zajedu na nějaký výlet nebo tak něco.
Předpokládám, že ve volném čase prozkoumáváte hlavně Krušné hory. Litvínov přece jenom není žádné velkoměsto.
Osobně mi to tak vyhovuje. Plno lidí se mě ptá na život tady, to si asi nebudeme nic nalhávat – New York to není. Ale nepřekáží mi to, líbí se mi hezká příroda. Navíc máme psa, takže ho naložíme do kufru a za deset minut autem jsme na krásné procházce.
„Plno lidí se mě ptá na život tady, to si asi nebudeme nic nalhávat – New York to není.“
Jak to máte s letní přípravou? Jste ten typ, kterému neoblíbený dril nevadí, nebo ho podstoupíte jako nutné zlo?
Dřív jsem to tak vnímal. Není to úplně moje oblíbená část přípravy, ale beru to tak, že se zlepším hokejově a taky budu líp vypadat. (usmívá se) K hokeji to prostě patří.
Na led už se ale zřejmě těšíte, že?
Jo, je to dlouhá doba. Speciálně letos, protože jsme z play off vypadli poměrně brzo. Všichni se na led těšíme, jsme tam mnohem radši. I kondiční věci tam podle mě děláme raději než na suchu.
Pojďme k minulému ročníku. V podání Vervy byl celkem rozporuplný: chvíli dokonce hrozila baráž, po předkole play off vás ovšem tvrdé jádro fanoušků vytleskalo.
Myslím, že s Třincem jsme odehráli vyrovnanou partii. Celkově se to ale nedá hodnotit pozitivně, bohužel jsme nechytili začátek a nějak to tlačili před sebou. Z mého pohledu sezona určitě úspěšná nebyla, zároveň nešlo ani o totální propadák. Teď jsme všichni nastavení tak, že chceme udělat všechno pro to, aby se Litvínov pohyboval v jiných patrech tabulky než poslední roky.
Abdul dal první gól v sezoně
S rozpačitým vstupem do základní části se svezly i vaše individuální výkony. Souhlasíte?
Ano, v mých očích to bylo dost špatné. Do Litvínova mě brali za nějakým účelem, který jsem neplnil, minimálně ze začátku ne. Stejně jako tým jsem start absolutně nechytil, s psychikou hráče to pak zacloumá. Ale věřím, že na konci už to bylo trochu lepší a ukázal jsem lidem i sobě, že hokej hrát umím. Snad na to navážu, nebo to spíš naopak ještě nastartuju úplně jinak. Vím, že mám na mnohem víc. Budu se snažit, abych předváděl úplně jiné výkony.
Máte pro to nějaké vysvětlení? Střelecky jste se nebývale trápil, první trefa přišla až po čtrnácti utkáních…
Je to tak. (povzdechne si) Žádné vysvětlení úplně nemám. Ono to tak asi někdy je, v kariérách hokejistů jsou různá období. Chvíli se daří, chvíli ne… Mně se bohužel na začátku absolutně nedařilo. Pak se na sebe začaly kupit nějaké věci, celá sezona pro mě byla složitá. Chtěl bych na ni zapomenout.
„Do Litvínova mě brali za nějakým účelem, který jsem neplnil, minimálně ze začátku ne.“
Zřejmě narážíte na zdravotní problémy, nemám pravdu?
Něco tam bylo, ale nechci se na to vymlouvat. K hokeji to patří. Už bych se o tom ani nechtěl bavit a rozebírat, kde byl nějaký problém. Jsem nastavený tak, že je to za mnou, sezona nebyla dobrá a udělám všechno pro to, aby další byla lepší.
Zmínil jste, že vás vedení přivedlo jako očekávaného tahouna. Pocítil jste kvůli tomu na sobě o to větší tlak?
Určitý tlak na mně ležel, očekávaly se ode mě body. Měl jsem být lídrem, ale jak jsem říkal, začátek se nepovedl a pak se to se mnou táhlo. Až na konci jsem podle mě ukázal, že hrát umím. Doufám, že letos to bude úplně o něčem jiném, protože teď už mě nic jen tak nerozhodí.
Takže by vlastně mohlo zafungovat otřepané rčení: Co tě nezabije, to tě posílí…
Doufám, že ano. Zažil jsem hodně krušné chvíle a věřím, že mě to do budoucna může jen posunout. Kromě toho jsem nikdy nebyl zvyklý tak prohrávat, jak jsme prohrávali na začátku sezony. Vždycky jsem hrával v týmech, které byly úspěšné, obvykle jsme v tabulce byli nahoře. I ve slabších týmech to nějak fungovalo, že jsme hráli dobře. Prostě to pro mě byla novinka a možná to se mnou o to víc zaházelo. Každopádně souhlasím s tím, že to pro mě byla výborná zkušenost. Trochu jsem začal pracovat s hlavou, pro hokejistu je to důležitá součást hry.
Co si pod tím mám představit? Dnes už je běžné, že sportovci využívají například služeb psychologa a tak podobně.
To je i můj případ. Nějakou dobu spolupracuji s Jirkou Vykoukalem, jsem za to moc rád. V těžkých situacích mi pomáhá a věřím, že i díky němu letos budu posunutý zase úplně někde jinde. Snad to všechno přenesu na led.
„Trochu jsem začal pracovat s hlavou, pro hokejistu je to důležitá součást hry.“
Na jaké bázi vaše sezení probíhají?
Většinou to máme v rámci nějakého online programu. Konzultujeme každý zápas a děláme spolu videorozbory, kdy mi radí, jak se v určité situaci zachovat. Já mu samozřejmě říkám své pocity, na které mi dává jeho pohled. Zrovna pár dní dozadu jsme spolu byli na golfu a probrali jsme plno důležitých věcí, pomohlo mi to.
Co spolupráce s trenérem Karlem Mlejnkem? Pod jeho taktovkou mužstvo nabralo příznivější kurz.
Myslím, že to pro nás byl impuls. Začali jsme vyhrávat zápasy, malinko se změnil herní systém. Začali jsme hrát aktivněji, víc pospolu. Teď jsme spolu celou přípravu, trenéři si vybrali hráče, které tady chtěli. Může to do sebe zapadnout tak, že v tabulce půjdeme nahoru.
Jindřich Abdul | Foto: Hynek Haruda, hcvl.cz
Jak se vám pozdává nový kádr? Do zahraničí zmizelo trio Zdráhal, Estephan a Stránský, oproti tomu klub rozvířil vody angažováním Ondřeje Kašeho.
Podle mě tým má kvalitu. Záleží jen na nás, jakou hrou se budeme prezentovat. Když si to všechno sedne, hráči, kabina, tak se toho vůbec nebojím. Myslím, že by to mohlo být fajn.
První úkol je jasný – nezaspat úvod základní části. A co dál? Napadají mě problémy s konzistentností výkonů…
Určitě, souhlasím. Chtělo by to, abychom drželi nějaké tempo. Nechci říkat, že je to jen o tom začátku, abychom zbytečně nevyvíjeli nějaké tlaky. Ale musí to být úplně o něčem jiném než loni. Když to nechytnete, tak je těžké něco dohánět. Bude to důležité, stejně jako zlepšit venkovní zápasy. Minulý rok jsme zpátky vozili strašně málo bodů.
Říkáte, že na sebe nechcete přitáhnout zbytečný tlak. Bývalý kouč Vladimír Růžička však před rokem na tiskové konferenci lehce překvapil slovy o medaili. Neuškodilo vám to?
(usměje se) Těžko říct, to je taková dvojsečná zbraň. Člověk do sezony musí vstupovat sebevědomě, ale taky s pokorou. Nechci říct, že loni tam nebyla, to určitě ně. Ale prostě to nevyšlo. Doufám, že už na to všichni zapomněli.
„Člověk do sezony musí vstupovat sebevědomě, ale taky s pokorou.“
Závěrem ještě přímo k vám. Hokejovým zákulisím nedávno kolovaly spekulace o tom, že byste navzdory platné smlouvě v Litvínově mohl změnit dres. Co je na tom pravdy?
Víceméně se to na pravdě nezakládá. Něco málo proběhlo, nějaké diskuze. Ale asi bych to úplně vyvrátil, ve větším měřítku se nic neřešilo. Od konce sezony se normálně vědělo, že tady budu pokračovat.
Z vaší strany je tedy pořád v plánu kontrakt dodržet?
Samozřejmě. Mám tady smlouvu a musím říct, že jsem se vracel moc rád. Konec sezony mi spravil chuť, nakonec z toho nebyla velká blamáž. Chtěl bych fanoušky bavit hokejem a vrátit Litvínov zase na mapu.
Share on Facebook
