Šavlí i Ďáblem: Má zlato z Nagana, jméno na Stanley Cupu, černý pás i psí hotel

Richard Šmehlík | Foto: nhl.cz

Jako jediní Češi hráli v NHL za Buffalo i New Jersey. Jan Ludvig a Richard Šmehlík si prošli oběma kluby, co právě otevírají v Praze novou sezonu slavné soutěže. Jejich cesty byly opačné, důrazný forvard Ludvig, braný za prvního našeho bitkaře mezi elitou, u Sabres svou zámořskou kariéru končil. Všestranný zadák Šmehlík se zase loučil coby člen vítězné party Devils, se stříbrným pohárem nad hlavou.

Šmehlík?

Pro pamětníky Nagana notoricky známý borec. Především pak díky momentu, po kterém mu zůstal pod okem krvavý šrám.

Odchovanec Vítkovic schytal ránu širokou brankářskou hokejkou, když jeho tehdejší parťák z repre i klubové scény Dominik Hašek bouřlivě oslavoval otevření zlaté brány a zisk nejcennějšího olympijského kovu. Vymrštil ji do nebes a prásk...

„Naštěstí to nebylo nic vážného, ale pamatovat si to budu napořád,“ pověděl mi Šmehlík pár let zpátky o nesmrtelném okamžiku. Už coby hokejový penzista.

V době, kdy se už roky bavil brazilským jujitsu (má v něm jako jeden z mála krajanů černý pás) a provozoval psí hotel. V Buffalu, samozřejmě.

Jeho kariéra ale není jen o příhodě s Haškovou holí, nad kterou se dodnes naganští šampioni zasmějí.

V NHL si odkroutil přes 600 startů a zprvu ukazoval náramný ofenzivní potenciál. Ještě než věhlasnou soutěž sevřela past ve středním pásmu, zvládl za sezonu i 41 bodů, včetně 14 gólů!

Později se tréninkový poctivec s dobráckou náturou soustředil spíše na defenzivní úkoly a spolehlivou rozehrávku. Hrál obětavě, zvládl krotit i velké hvězdy.

Za Sabres, kteří ho draftovali v roce 1990 v páté rundě, nastřádal 589 startů. Mimochodem, šlo o výběr získaný při výměně Lindyho Ruffa, současného trenéra Buffala, k newyorským Rangers.

Na Šavle má Šmehlík plno vzpomínek, nejraději si vybavuje paradoxně zápas právě proti Devils. Rok 1994, vyřazovací boje, nekonečný mač, Hašek kryl 70 střel, nepustil jedinou. „A rozhodl Dave Hannan.“

Statný Ostravan patřil k nepostradatelným pilířům vyhlášeného valu před Haškem, hrával přes 20 minut za večer. Padal do střel, snažil se "Dominatorovi" vypomoct.

Odešel v roce 2002. Coby volný hráč si plácl s Atlantou, Thrashers ho pak vyměnili před play off do New Jersey.

Ne, v nabitém kádru, kde (nejen) obraně šéfoval drsný kapitán Scott Stevens, už tak zásadní roli jako v minulosti nedostal. Ve vyřazovacích bojích naskočil pětkrát, finále proti anaheimským Ducks sledoval jen jako divák.

Přesto jeho jméno na Stanley Cupu nechybí. 

New Jersey následně nevyužilo opci na 2,5 milionu dolarů, nicméně Šmehlík měl stejně předem jasno, že sezona 2002/03 je pro něj tou poslední a skončil by tak jako tak.

„Bylo skvělé, že jsme pohár získali, protože jsem věděl, že je to můj závěrečný ročník a žádná další šance nepřijde,“ popsal v rozhovoru s Brianem Duffem.

A dodal: „Víte, ale přál bych si, abychom bývali vyhráli v devadesátém devátém s Buffalem. To byla tehdy úžasná jízda. Měli jsme skvělou partu.“

Brett Hull byl proti, byť jeho gól byl možná neměl platit. Ale to už je jiný příběh. Na jindy.

Share on Facebook Share on Twitter

• Zahraničí
• New Jersey Devils
• Buffalo Sabres