Mariusz Czerkawski. | Foto: Jan Beneš / MS IIHF
12. března 10:00
Dominik Dubovči„Bylo by skvělé, kdybychom se dostali mezi pět, sedm nejpopulárnějších sportů v Polsku,“ říká Mariusz Czerkawski. Reprezentoval na mistrovství světa i olympiádě, stal se prvním Polákem v NHL. Za Islanders, Bruins nebo Oilers tam má necelých 800 zápasů a téměř 500 bodů. Teď vidí díky MS 2024 šanci, jak oživit polský hokej.
„Volejbal, házená, plochá dráha, skoky na lyžích a samozřejmě fotbal jsou u nás stále populárnější než hokej. Mají úspěchy a lidé jsou na ně pyšní. Když jsme nehráli mezi světovou elitou, bylo těžké přemluvit lidi, aby nám fandili.“
V květnu 2023 se ale Poláci dočkali vytouženého postupu na české mistrovství světa 2024.
„Teď je to pro nás velká příležitost, vědí to i hráči a trenéři. Možná je dobře, že jsme v olympijské kvalifikaci dostali studenou sprchu, když jsme prohráli s Ukrajinou a Koreou po nájezdech a po prodloužení. Možná už jsme si mysleli, že po postupu mezi elitu to půjde samo. Ale bude to těžké. Bude to výzva,“ myslí si Czerkawski.
Poláci se v blízké Ostravě mohou spolehnout na podporu fanoušků. Czerkawski chce i proto využít příležitost a pomoci oblíbenému sportu růst, chce být hokejovým ambasadorem a mluvit s lidmi i médii.
Hossa, Czerkawski a Jágr. | Foto: Jan Beneš / MS IIHF
„Možná někteří uvidí hokej v televizi vůbec poprvé a bude je to inspirovat. V nízkém věku jsou děti do hokeje nadšené i v Polsku. Ale postupně přejdou k jiným sportům, protože v něm třeba nevidí takovou budoucnost ani úspěchy, nevídají hokej v televizi,“ vysvětluje.
„Potřebujeme zapálit vášeň pro hokej. Vybudovat více zimních stadionů, dát dětem více příležitostí. V některých městech ani nemáme kluziště. Mojí ambicí je setkat se s ministrem sportu, abychom se mohli pobavit o možnostech podpory hokeje, třeba skrze infrastrukturu.“
Podobně jako třeba Britové nebo Rakušané, i Poláci patřili mezi elitu v době, kdy se ještě hrálo na přírodních kluzištích.
Ve třicátých letech 20. století se mistrovství světa účastnili pravidelně, na domácím šampionátu v roce 1931 porazili Švédy a remizovali s Československem, takže se stali druhým nejlepším týmem Evropy.
Czerkawski, Kurri a Jágr. | Foto: Jan Beneš / MS IIHF
Polsko celkem pravidelně hrálo na šampionátech i v době komunismu, doma v Katowicích 1976 skončilo před Finskem i Německem.
Po pádu železné opony už má ale jen dvě účasti mezi nejlepšími: 1992 a 2002. Teď má Polsko po 22 letech další možnost zaujmout – a hlavně udržet se.
„Snad po tomhle šampionátu nebudeme na další zázrak čekat zase dvacet let. Když totiž hrajete proti slabším nebo stejně silným soupeřům, tolik vás to neposouvá, a proto je těžké poskočit na vyšší úroveň,“ říká Czerkawski.
„Nebudeme mít moc příležitostí dát gól. Takže musíme využívat šance, jít štěstí naproti. A samozřejmě potřebujeme skvělou defenzivu a disciplínu.“
Poláci se mohou opřít i o útočníky se zkušenostmi z české extraligy: Alan Lyszczarczyk prošel Třincem, stejně jako Aron Chmielewski (nyní Olomouc). Kamil Walega nastupuje střídavě za Třinec a Frýdek-Místek a Pawel Zygmunt za Litvínov.
Co můžeme čekat od polských fanoušků v Ostravě? „Hodně polských vlajek, chorálů a pití piva,“ směje se Mariusz Czerkawski.
Mariusz Czerkawski. | Foto: Jan Beneš / MS IIHF
Skupina A (Ostrava): USA, Německo, Švédsko, Slovensko, Lotyšsko, Francie, Kazachstán, Polsko.
Skupina B (Praha): Kanada, Finsko, Švýcarsko, Česko, Dánsko, Norsko, Rakousko, Velká Británie.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz