Někdy bych sám sebe vyhodil, tvrdí chytající manažer Petr Přikryl. S Litoměřicemi sní o čele tabulky
Dlouholetý extraligový brankář Petr Přikryl si zvyká na novou roli. Nebo spíše dvojroli. Před sezonou začal v prvoligových Litoměřicích pracovat jako generální manažer, s chytáním ale nepřestal. Zatím stíhá oboje. "Je to pro mne hodně náročné, ale nestěžuji si. Učím se to a chci pro klub odvádět to nejlepší," tvrdí čtyřiatřicetiletý mistr republiky se Spartou z let 2000 a 2002. Jeho Litoměřicím ve druhé nejvyšší soutěži aktuálně patří desáté místo, na play off ztrácejí Středočeši 12 bodů.
Jak jste spokojený s dosavadním průběhem sezony?
"Jako hráč nejsem spokojený. Na začátku soutěže jsme se pohybovali kolem čtvrtého místa, tým fungoval. Ale asi jsme se nechali unést na vlně euforie a podlehli uspokojení. A možná i proto se teď nacházíme tam, kde se nacházíme. Sezona se rozhodně nevyvíjí tak, jak jsme si představovali. Pořád však v kádru máme dostatek zkušených hráčů včetně mne na to, abychom se pohybovali blíže k play off. Budeme bojovat, ještě není nic ztraceno. Z pozice generálního manažera bych možná zpětně udělal nějaké věci jinak."
Co například byste udělal jinak?
"Lépe bych chytal (směje se). Letos je to pro mne něco nového. Musel jsem spojit práci v kanceláři s chytáním. To je dost složité, ale nechci se na to vymlouvat. Sám se sebou nejsem úplně spokojený. Co se týče ostatních kluků, každý si musí říct, jestli je sám spokojený se svými výsledky, nebo není. Hrozně trpíme tím, že nedáváme branky. Byť odehrajeme velmi dobrá utkání s těžkými soupeři, je proti nám každý gólman skvělý. A s tím se momentálně neumíme poprat."
Také vás trápí rozsáhlá marodka, že?
"Ano a zejména v posledních utkáních. Na druhou stranu, koho v tomto počasí marodka netrápí? Na to se také nemůžeme vymlouvat. Ke sportu to však patří, máme kvůli nemocem a zranění problémy, ale musíme se s tím vypořádat. Věřím, že všichni dělají všechno pro to, aby byla naše situace lepší."
V neděli se vám konečně podařilo zvítězit, když jste po prodloužení přemohli Písek. Skončila definitivně černá série pěti zápasů bez bodu?
"Věřím, že ano. Bohužel těch předchozích pět prohraných zápasů jsme neodehráli vůbec špatně. Předvedli jsme v nich velmi dobré výkony, jen jsme nedali ty branky. Utkání s Pískem bylo stejné. Měli jsme navrch, alespoň první dvě třetiny, a mohli soupeři nastřílet více branek. Ve výsledku jsem rád za dva body, protože jsme dvakrát prohrávali. Ukázali jsme se jako tým."
Na osmý Hradec Králové momentálně ztrácíte 12 bodů. Stejný rozdíl je však zároveň mezi vámi a dvanáctým Mostem. Jak vnímáte svoji situaci z tohohle pohledu?
"Zcela určitě pokukujeme po play off. Účast ve vyřazovacích bojí by byl splněný cíl a cokoliv jiného by byl neúspěch. Člověk musí vždycky hledět nad sebe. Během kariéry jsem samozřejmě zažil situace, kdy jsem se musel dívat hlavně dolů, pod sebe. Jedenkrát jsem v tomhle ohledu ani neměl kam hledět… Naše ambice by ale měly být vyšší. Na druhou stranu vím, jak je sport ošidný. Neříkám, že nesledujeme situaci v tabulce pod námi, ale věřím, že se nic závažného nestane. Když budeme hledět nad sebe, zabijeme dvě mouchy jednou ranou. Postoupíme-li do play off, vyhneme se zároveň bojům o záchranu."
Za těmito účely jste zřejmě angažovali obránce Radka Míku, že?
"Je to jeden z kroků, které jsme učinili pro zastavení marodky a zvýšení konkurence v defenzivě. I na mém příkladu je ale vidět, že u nás to nemá nikdo za zásluhy. Musí odvádět svoji práci a potom bude hrát. Radkovo angažování znamená doplnění kádru a zkvalitnění obrany. Vše ostatní bude na něm a na jeho výkonech."
Jak vypadá situace ohledně Martina Škouly?
"To je spíše otázka na něj. My jsme velice rádi, že jsme u nás Martina mohli na jeden zápas přivítat. Věřím, že to i fanoušci ocenili, když mohli takového hráče vidět v dresu Litoměřic. Jestli ovšem za nás Martin přidá další zápasy, to nedokážu říct."
Když je řeč o Škoulovi, Litoměřice spolupracují s pražskými týmy Lva a Sparty. Jaké jsou největší klady a zápory téhle spolupráce?
"Lev a Sparta jsou největší jména v českém hokeji. Už jen toto na nás vrhá pozitivní světlo. Snad je spolupráce indikátorem toho, že se hokej v Litoměřicích dělá dobře, byť se jedná o malé město. Samozřejmě to obnáší kluky Sparty a Lva hrát. Jsou kvalitní, ale zároveň mladí. Mají před sebou často velkou budoucnost, jenže potřebují hrát, ještě nejsou tolik zkušení. A na to někdy možná doplácíme. Každopádně to není o mladých hráčích, ale o nás všech jako týmu."
Tato spolupráce rovněž ulehčí litoměřickému rozpočtu, viďte?
"Stoprocentně. Nejsme zrovna velké město, ani nejsme klub s ambicemi typu Mladé Boleslavi nebo Ústí nad Labem. Neříkám, že bychom jednou nechtěli být v jejich pozici, ale v dnešní době je strašně těžké shánět finance i na chod takového klubu, jako jsou Litoměřice. Myslím, že pracujeme s jedním z nejnižších rozpočtů v soutěži. Věřím, že nám tahle spolupráce do budoucna pomůže stabilizovat litoměřický klub tak, abychom hráli v první lize důstojnou roli. A abychom byli úspěšní."
Vy sám máte sparťanskou minulost. Sledujete i dnes výkony Holešovických?
"Samozřejmě, strávil jsem tam velkou část své hráčské kariéry a všechny tam moc dobře znám. Na pozici generálního manažera mi to usnadňuje situaci, protože jsem se spoustou tamních lidí hrál. Sleduji je a hrozně jim fandím. Narodil jsem se v Litoměřicích, ale ve Spartě jsem prožil nádherná léta. Jsem rád, že jsem mohl být součástí takového týmu."
Co říkáte na letošní výsledky Sparty?
"Každý tým se kdykoliv může dostat do nějaké krize a Spartu to potkalo na začátku sezony. Dlouhou dobu jsem seděl v kabině s Ríšou Žemličkou, kterému jsem hrozně přál úspěch. Nicméně se to nepovedlo. Takový je ale sportovní život. Přeji mu hodně štěstí v dalším působišti. Myslím si, že Sparta se v posledním období zvedla. Má výborný tým a byl bych rád, aby došla hodně daleko."
Zaznamenal jste aktuální brankářskou rošádu Schwarz – Pinc?
"Víte, to je hrozně složité. Já něco podobného zažil také. Ve Spartě jsem chytal dlouhou dobu a měl důvěru týmu. A pak jsem odešel do Plzně. U brankáře je důležitá psychika a podpora celého týmu, mančaft vám musí věřit. Netvrdím, že tohle Marek Schwarz ve Spartě neměl, nicméně se mu nedařilo, ať dělal cokoliv. Byl jsem s ním v kontaktu, takže to vím. Člověk má pak svázané ruce. Podle mě mu změna prostředí prospěla, byť to bude mít v Liberci těžké, protože tamní tým se momentálně hledá. Každopádně Sparta teď má díky Marku Pincovi, který přišel na Schwarzovo místo, dva vyrovnané gólmany. A ti by ji mohli dotáhnout vysoko."
Vraťme se zpět k Litoměřicím. O Mladé Boleslavi je známo, že chce postoupit do extraligy, vysoké cíly mají i Ústí či Olomouc. Jaká je ale dlouhodobá vize litoměřického klubu?
"Máme-li se bavit o dlouhodobé vizi, nemůžeme se dívat jen dopředu, ale i dozadu. Ještě před třemi lety se tu hrála druhá liga. Obdivuji lidi, kteří tu vytáhli klub do druhé nejvyšší soutěže. Je za tím neuvěřitelné množství práce. Myslím, že ani všichni fanoušci to neocení. Je tady krásný zimní stadion, zázemí, o kterém se některým prvoligovým mužstvům ani nezdá… Na druhou stranu jsme malé město. Shánět peníze tady není jednoduchý úkol. Bezu podpory města a významných partnerů by tu absolutně nešlo hrát první ligu. I proto jsme rádi za spolupráci s týmy Sparty a Lva. Kluci z obou pražských klubů se tady vyhrají. Za dva za tři roky můžou být tahouni a my můžeme hrát na čtvrtém pátém místě. Všechny kroky, které činíme, směřují ke stabilizaci. Chceme hrát důstojnou roli a jednou být na špičce soutěže. To by bylo fantastické a zároveň zadostiučiní i vůči historii klubu."
Jak zvládáte dvojroli hrajícího generálního manažera?
"Podle výsledků to není příliš valné. Nicméně jsem sám sobě největším kritikem. Vím, co v bráně dokážu, ale teprve se dozvídám, co dokážu v manažerském křesle. Nicméně je to zkušenost. Litoměřice mi daly šanci v něčem, co mohu dělat po skončení kariéry. Já jsem za to hrozně vděčný a snažím se to spojit s hraním. Chci být pro klub přínosem, ať už na jakékoliv pozici. Chci hrát dál, mám jen ty nejvyšší ambice, ale jsou spojené s chodem litoměřického klubu. Kdyby přišla nabídka odjinud, velmi těžce bych se rozhodoval. Když už jsem tady dostal takovouhle šanci, chci ji využít naplno."
Martin Straka tvrdil, že když začal pracovat jako manažer v Plzni, odcházel si na led odpočinout. Co vy?
"Když jste první v tabulce, zřejmě si jdete na led odpočinout (směje se). Ale je-li váš tým desátý, až tak na ledě neodpočíváte. Můžu vám říct, že z toho někdy ani nespím. Jak se mám některým klukům nebo fanouškům podívat do očí, když vidím, jak makají a já pak pustím gól? Jako generální manažer bych se okamžitě vyhodil nebo si dal pokutu. Nedělám to ale schválně. Často přemýšlím nad tím, jak klubu pomoct, co jsem udělal dobře a co špatně… Nejen na pozici brankáře, ale i generálního manažera. Letos tady byli velmi zajímaví hráči, třeba Yorick Treille nebo Milan Toman. Často tyhle věci řešíte do půlnoci a druhý den se máte postavit do brány a odevzdat co nejlepší výkon. Uznávám, že je to pro mě dost těžké. Nemůžu si ale stěžovat, protože jsem si to vybral sám. Mám čisté svědomí v tom smyslu, že se snažím pro klub dělat maximum. Situaci si každopádně po sezoně zhodnotíme."
Společně s Janem Hanzlíkem vlastníte myčku na auta. Jak se vám vede na tomto poli?
"Upřímně? Věřím, že už brzy spoluvlastníkem nebudu. Přináší mi to další starosti."
A kde se vlastně vzala vaše přezdívka Bingo?
"To je dlouhodobá záležitost. Když mi bylo sedmnáct, běžela v televizi soutěž Bingo. Moje maminka si koupila los a vyhrála účast v televizním kole. Jenže tam nechtěla jít. Tak ji zastoupil otec, který se akorát vracel ze služební cesty do Austrálie. Rovnou z letiště cestoval do televizního studia. V TV ho zahlédl můj parťák z reprezentace Adam Svoboda. Když mě pak potkal, ihned zahlásil: Bingo je tady! A už se to ujalo."
Foto: www.hstrebic.cz
Share on Facebook
