Vlk už kouše za Třinec: Vůbec jsem to nečekal. Gól Přerovu bych neslavil

Minulou sezonu válel v přerovském dorostu, mezi prvoročáky v soutěži zůstal jen těsně za elitní desítkou kanadského bodování. Proto si útočník Filip Vlk vysloužil pozornost největších českých akademií a přijal nabídku Třince. Teď jede i v novém dresu!

Extraligu deváťáků hrál ve Vsetíně, první rok v dorostu strávil v Přerově. A byl to senzační rok. Filip Vlk ve 43 zápasech nasbíral 42 bodů za 20 branek a 22 asistencí, byl tak nejproduktivnějším hráčem týmu, který se nečekaně probojoval do vyšší nadstavbové skupiny. Proto na sebe nenechala pozornost větších, extraligových organizací čekat.

„Já jsem to ale vůbec nečekal. Myslel jsem si, že budu pokračovat v Přerově. Kontaktovalo mě více klubů, tak jsme se do nich jeli podívat a nakonec se mi nejvíc zalíbil Třinec,“ popisuje šestnáctiletý útočník. „Říkali mi, že se líbím panu trenérovi Malíkovi a chtěli abych tam příští sezonu hrál. Šel jsem tam už na letní přípravu,“ líčí.

Přerovskému dorostu se tak rozutekli dva nejzajímavější forvardi ročníku 2008. Je až vtipné, že zatímco Vlk si vybral Třinec, tak Vratislav Švejcar zamířil na druhý konec republiky – do Karlových Varů.

„V Přerově jsme spolu ani moc nehráli, byli jsme každý v jiné lajně,“ vysvětluje Vlk, proč toto „roztržení“ nijak speciálně neprožíval. „Teď když jsme ale hráli President Cup v Třinci, tak jsme se potkali.“

Oceláři v posledních letech posbírali spoustu mládežnických vavřínů a patří mezi vyhlášené akademie. Není divu, že Vlkovi se v novém prostředí líbí. „Jsem tady hodně spokojený. Máme různé tréninky na techniku střelby a podobně, trenéři se nám hodně věnují,“ pochvaluje si. Do Třince navíc přestoupil i z pohledu školního. „Studuju tady druhý ročník obchodní akademie. Mám normální režim, jenom to my hokejisti máme tak, že můžeme mít větší zameškaná procenta,“ vysvětluje.

Pokud jde o osobní počínání na ledě, start sezony vychází odchovanci Uherského Ostroha parádně. V prvních čtyřech kolech se uvedl deseti body a v extraligové produktivitě mu patří druhé místo za spoluhráčem Janem Hrčkem.

„Začátek se mi hodně líbil. Doufám, že se mi bude dařit i nadále a postupem času se dostanu i do juniorky,“ přeje si forvard, jenž prožil v novém angažmá velmi pikantní start  – úvodní kolo ho poslalo proti Přerovu! „Upřímně jsem byl docela nervózní a ten zápas se mi nepovedl, ale kluci mě podpořili a pak jsem se do toho dostal. Bylo to jak tím, že to byl můj první mistrák v Třinci, tak i tím, že jsem hrál proti klukům z Přerova,“ neskrývá.

S bývalými spoluhráči byl před utkáním v kontaktu a hlavou se mu honily různé věci. Co kdyby dal gól? „Přemýšlel jsem o tom. Neslavil bych,“ povídá jednoznačně.

Ocelářům i tak pomohl dvěma nahrávkami k jasné výhře, o den později ale nezabránil facce od Tábora. Jihočeši po dlouhé cestě domácího favorita pěkně opařili. „Hráli hodně dobře, nečekali jsme, že na nás tak vletí. Nehráli jsme šedesát minut, jen čtyřicet. Ve druhé třetině jsme vypli a oni nám začali dávat góly,“ promítá si Vlk. Kohouti tím ukázali, že by ve východní skupině mohli vycenit drápy. „Nebyl to špatný soupeř. Myslím si, že by mohli dát i play off,“ přemítá třinecký útočník.

Jeho tým má pochopitelně vyšší ambice než „jen“ play off. Od doby covidu pravidelně platí, že dorostenci Třince patří mezi nejsilnější republikové celky a z hlediska výsledku sezony je uspokojí pouze mistrovský titul.

„Máme hodně dobrý tým. Věřím, že se dostaneme do play off a možná i vyhrajeme. Ale to záleží jenom na nás. S klukama držíme při sobě, máme dobrý útok, obranu i gólmana. Myslím si, že to všechno zvládneme,“ říká Filip Vlk, který by k úspěchu chtěl přispět co největší měrou.

„Začínal jsem v první lajně, teď jsem ve druhé. Dostal jsem hodně prostoru, například proti Táboru jsem měl i nějakých 27 minut,“ povídá útočník, který si podle svých slov sedne ve formaci s kýmkoli. „Od minulého týdne hrajeme s Dominikem Řípou a Reném Řehákem. Myslím si, že to tak zůstane,“ hlásí autor tří gólů a sedmi asistencí. „Myslím si, že dokážu jak nahrát, tak taky umím góla dát,“ srovnává své přednosti.

Ty ho dosud vynesly i na několik reprezentačních akcí. Se sedmnáctkou byl v červenci na trojutkání ve Švýcarsku. „Nečekal jsem, že se tam dostanu, protože konec sezony se mi moc nepovedl. Chtěl jsem podat co nejlepší výkon,“ ujišťuje. Nejlepší výkony teď potřebuje ukazovat na klubové scéně, aby se do národního týmu mohl zase vrátit.

Větší motivaci než prestižní turnaj World Hockey Challenge ani nemůže mít. „S klukama se o tom bavíme. Doufáme, že se nás tam z Třince dostane co nejvíc,“ neskrývá.

S podobným přáním vzhlížejí třinečtí talenti i k místnímu A-týmu, který drží neuvěřitelnou mistrovskou sérii. Začala ve chvíli, kdy bylo Filipu Vlkovi pouhých deset let a ani nemohl tušit, že se z něj jednou stane Ocelář!

„Třinci jsem nefandil, ale líbíli se mi kluci odsud z Třince, i z mládeže. Věděl jsem, že jsou tady talentovaní hráči,“ popisuje uplynulé roky. Jeho domovská „víra“ každopádně z Moravy směřovala úplně jinam. „Moje rodina fandí Spartě, jsme sparťani,“ usmívá se.

Při vzájemných bitvách posledních dvou finalistů, počínaje tou úterní v úvodním kole Tipsport extraligy, každopádně bude mít Vlk jasno. „To budeme určitě fandit Třinci,“ ujišťuje.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter