Nula za 500 a Hambi on fire! Emoce? Ty mám uvnitř, líčí tygří expert na Boleslav

Málokterému brankáři se podaří během mládežnické kariéry vychytat deset extraligových výher nad jedním soupeřem, zvlášť pokud ho nepotkal v sérii play off. A když se to povede proti největšímu rivalovi, pocit je o to sladší. Vojtěch Hambálek to už dokázal.

Sezona 2021/22 – čtyři vítězství, jedna porážka.

Sezona 2022/23 – jedno vítězství.

Sezona 2023/24 – čtyři vítězství, jedna porážka.

A teď? Vítězství hned v prvním kole. Liberecký gólman Vojtěch Hambálek už má proti Mladé Boleslavi na kontě deset triumfů z dvanácti soutěžních startů, takže se může naprosto s klidem nazývat expertem na derby!

„To jsem nevěděl. Když to takhle slyším, poslouchá se to hezky,“ směje se. Dobrý pocit ze svých výkonů proti úhlavnímu rivalovi ale vnímá. „To ano. Mně se líbí ta atmosféra mezi námi, jak je to vypjaté,“ povídá s tím, že emoce se snaží udržet na uzdě. Platilo to i v prvním letošním kole, kdy Liberec dlouho hájil vedení 1:0 a vyrovnání bylo několikrát na spadnutí.

„Bylo to docela náročné na psychiku, protože tam kluci z Boleslavi docela dojížděli a před brankou měli různé řeči,“ říká Hambálek bez náznaku výčitek, protože s tímhle v hokeji zkrátka počítá. „Já se snažím být klidný. Každý člověk má samozřejmě emoce, někdy vybouchnu, ale není to tak, že bych chtěl někoho zmlátit. Spíš to mám uvnitř sebe. Myslím si, že gólman by měl být klidný.“

Neklid je na místě spíš u Bruslařů, když jdou do derby a vidí, že proti nim stojí právě on. Několikrát zvládli Hambálkovi dát jen jeden gól, teď proti němu vyšli poprvé střelecky naprázdno.

„Každá nula je cenná, ale tahle je ještě o to cennější, že je v derby a navíc v prvním zápase sezony. Chutná hodně dobře,“ ujišťuje liberecká zeď, kterou ale tenhle zářez bude něco stát. „Asi tak pětikilo,“ hlásí se smíchem.

Gratulace v kabině si vyslechl hned, útrobami boleslavské arény dunělo: „Hambi on fire!“

V minulém ročníku si Hambálek připsal úvodní čisté také na začátku září, konkrétně v zápase s Litvínovem, který byl později zkontumovaný. Jenže... Od té doby už žádnou další nulu nepřidal. Teď by to chtěl pochopitelně změnit. „Budu prostě muset makat ještě víc než minulý rok, být stoprocentně soustředěný v každém zápase. A třeba to vyjde,“ věří.

Soustředění je u něj namístě i z toho důvodu, že u Tygrů se oproti loňsku situace v brankovišti změnila. V minulém ročníku trenéři pravidelně točili Hambálka s Michaelem Schnattingerem, jenže druhý jmenovaný už musel juniorku kvůli věku opustit. Teď by měla hlavní zátěž spočívat na jeho dosavadním kolegovi.

„Nechci o tom úplně mluvit,“ komentuje Hambálek rozdělení rolí, ale větší zodpovědnosti se nevyhýbá. V poslední mládežnické sezoně je to pochopitelné. „To jo. Loni jsem ji cítil taky, ale měli jsme to půl na půl. Je pravda, že teď by to mělo stát trošku víc na mě.“

Přes léto tak zamakal zase o něco víc než loni. Hodně mu dala i příprava absolvovaná s A-týmem pod vedením kondičního trenéra Aleše Pařeze, k tomu ale přidal i další tréninkové prvky.

„Hodně mi pomáhá trénink očí. Celkově se cítím o dost líp než minulý rok, teď jsem navíc zhubnul nějaká kila, což jde taky znát,“ popisuje odchovanec hokeje ve Varnsdorfu. „Už od začátku, co jsem na v Liberci, pracujeme s trenéry gólmanů na rychlosti. To je můj cíl číslo jedna: Být v bráně rychlejší, než zatím jsem. Hodně jedeme dynamiku, výbušnost,“ líčí Vojtěch Hambálek.

A kdyby se měl sám charakterizovat? „Řekl bych, že mojí největší předností je asi čtení hry. A jsem dobře pozičně postavený,“ přemítá nad tím, co se většině hokejistů neposuzuje úplně snadno.

Na konci jeho mládežnické kariéry by se vyjímal nějaký medailový úspěch. V první Hambálkově sezoně mezi juniory se týmu nevedlo dobře, v té minulé už patřil do nadprůměru a obsadil pátou příčku.

„Lidsky jsme si všichni do jednoho sedli úplně perfektně. Byli jsme na turnaji v Zugu, tam to bylo skvělé. Sice jsme skončili pátí jako minulý rok, ale cítil jsem, že tým má hodně velkou kvalitu. A že můžeme v téhle sezoně udělat velké věci,“ doufá brankář, jenž zakrátko oslaví devatenácté narozeniny.

Do konce září stihne absolvovat s juniorkou dva tripy. Extraliga se totiž vrátila k modelu společné základní části, byť po ní ještě budou následovat výkonnostně oddělené nadstavby. I Bílí Tygři se tak mohou těšit na Moravu a do Slezska.

„Mně vyhovovalo, jak to bylo minulý rok. Ze začátku to nebyly takové dálky. Ale nestěžuju si, aspoň zase budeme hrát s každým soupeřem a poznáme je. Mně je to asi jedno,“ přemýšlí. Však loni si mohl díky systému víckrát zachytat proti oblíbené Boleslavi... „To je pravda,“ culí se.

Mezi ostatními soupeři, kteří v minulé sezoně hráli východní skupinu, si velice snadno vybere jednoho, na kterého se teď těší.

„Mám v hlavě jeden tým – Kometu Brno, která nás vyřadila ve čtvrtfinále. Na tu se hodně těším. Myslím si, že jí to všichni chceme vrátit,“ říká bez zaváhání.

Už tento čtvrtek uvidíme, jestli Hambálkovi a jeho týmu vyjde hokejová pomsta.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter