Matador Skořepa: Jihlava mi zachránila kariéru. Chodil na střechy. Co radí mladým?

Josef Skořepa | Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz

28. září 13:30

Pavel Mandát

• Maxa liga
• SC Marimex Kolín

První ligu začal stabilně hrát až v sedmadvaceti. Přesto má na svém kontě 821 odehraných zápasů a v historických tabulkách by mohl zaútočit na páté místo Petra Jíry. Josef Skořepa vypráví v obsáhlém rozhovoru o působení v Benátkách nad Jizerou, životním období v jihlavské Dukle i aktuální výzvě jménem Kolín.

Josef Skořepa

útočník, 42 let

Maxa liga 2024-2025

Z 5

G 0

A 0

B 0

První ligu jste začal stabilně hrát až ve 27 letech. Přesto teď máte na svém kontě 821 odehraných zápasů a v historických tabulkách se blížíte Filipu Semanovi a Petru Jírovi. Jak vám to zní?
Řekl bych, že to není málo a doufám, že ještě několik zápasů přidám. Vím, že bych se v historických tabulkách mohl dostat na páté místo v počtu odehraných zápasů v první lize. Když se ohlédnu, mám z toho radost. Dostat se mezi takové hráče je opravdu skvělé.

Koukám, že statistiky máte načtené, co?
No upřímně… Na statistiky jsem se podíval, až když jste se ozval vy s žádostí o rozhovor. Taky jsem díky tomu zjistil, že mi chybí pár kanadských bodů k tomu, abych jich měl 500. Ale jinak statistiky moc nesleduju. Dřív jo, ale v Jihlavě mě naučili, že na prvním místě je týmový úspěch.

Když se vrátím na začátek příběhu. Ve 2. lize si většina hráčů přivydělává běžnou prací. Byl to i váš případ?
Ano, pracoval jsem jako pokrývač. Nebylo jednoduché každé ráno brzy vstávat, být celý den na střeše a pak jet večer na trénink.

Dovedu si představit, že když pak člověk v sedmadvaceti dostane možnost hrát hokej profesionálně, váží si toho o to víc…
No jasně! Strašně jsem si toho vážil a užíval si to. Obojí platí dodnes. Je super, když se můžete živit sportem, který je zároveň vaším koníčkem.

Období po postupu do první ligy bylo v Benátkách nad Jizerou plné euforie, že?
No jéje! A oslavy... Bylo to fakt velké. V tu dobu jsem netušil – nedovedl si představit – že v kariéře zažiju ještě větší oslavy.

Když jste pak do Benátek přijížděl jako soupeř a pozoroval postupný úpadek, asi nešlo o hezký pohled předpokládám.
To fakt ne… Vždyť Benátkami prošli kluci, kteří vyhráli seniorskou extraligu a někteří se dostali až do NHL. Pro mladé kluky šlo o parádní projekt. Mrzelo mě, jak to skončilo.

Z Benátek mířily vaše další kroky do Jihlavy…
Jihlava mi popravdě zachránila kariéru. Když jsem věděl, že nebudu pokračovat v Benátkách, vypadalo to, že půjdu zpátky na střechy… Takže jakmile přišla jihlavská nabídka, vůbec jsem neváhal. Nakonec z toho bylo krásných osm let.

Foto: Nela Dittrichová, hcdukla.cz

V Dukle vám dokonce na pět let svěřili pozici kapitána. Pro pokrývače z Benátek asi něco skoro až nepředstavitelného, co?
Kdyby mi někdy někdo řekl, že budu dělat kapitána v Dukle Jihlava, zasmál bych se tomu. Je velká čest nosit céčko v klubu s tak bohatou historií. Ke kapitánství mi svým způsobem pomohl Čagy, který v tu dobu odcházel na hostování do Zlína.

Dovedete si představit, že jednoho dne bude váš dres viset pod stropem Horácké arény vedle všech těch velkých jmen?
Představa hezká, ale myslím, že v Jihlavě jsou daleko větší jména, která si tohle zaslouží.

Předpokládám, že největším zážitkem z jihlavského angažmá pro vás byl postup do extraligy na jaře 2017.
Pro mě byla každá sezona v Jihlavě zážitek, ale máte pravdu, že postup do extraligy byl výjimečný. Snad týden jsem tenkrát nebyl doma. Celé město slavilo, kamkoliv jsme přišli, tam se slavilo.

Co Dukle při zpětném pohledu chybělo k udržení extraligy? Úplnými outsidery jste nebyli.
Vzpomínám si, že celou sezonu v extralize jsme hráli nad naše síly, ale zvládalo se to. Myslím, že nám chyběli tak tři rozdíloví hráči.

V podstatě celou kariéru v Dukle vás provázel nerozlučný parťák Tomáš Čachotský, který nedávno oslavil 800 kanadských bodů v první lize. Co na jeho výkon říkáte?
Čagy je výborný parťák, sedli jsme si hráčsky i lidsky. Je neskutečné, co dokazuje, navíc se na jeho hru moc hezky kouká. K metě osmi set kanadských bodů jsem mu hned gratuloval. Upřímně nevím, co s Duklou bude, jakmile jednou skončí. Na druhou stranu mi vždycky říká, že dokud mu budou vyrábět nože a brusle, tak bude hrát. (směje se)

Právě Tomáš Čachotský vás při loňském vzájemném zápase Jihlavy a Kolína vtáhl do jihlavské děkovačky. Jaké to byly pocity?
Dost emotivní. Měl jsem na krajíčku.

Jinak vzájemné zápasy s Duklou prožíváte?
Hlavně se na ně vždycky strašně těším. Je fajn vidět kluky, které dlouhodobě znáte, i když s nimi jsem pořád v úzkém kontaktu.

Foto: Markéta Křížová, hcdukla.cz

V Kolíně působíte coby mentor velmi mladých spoluhráčů. Naslouchají vám?
Musím říct, že jo. Kolikrát sami přijdou a řeknu mi, abych jim poradil ohledně vhazování a podobně. Jsou to šikovní kluci, na kterých je vidět, že se chtějí posunout minimálně o patro výš.

Jak moc se změnila dnešní mladá generace ve srovnání s dnešní dobou?
Změnila se hodně. Fakt nesrovnatelně.

Co témata v kabině? Holky a auta frčí pořád?
Jo, tohle je podle mě pořád stejné. (usmívá se)

Co byste dnešním mladým hokejistům poradil?
Ať na sobě neustále makají, úspěch se pak dostaví.

Přemýšlíte, jakým směrem se vydáte po konci aktivní kariéry?
Pokud by přišla zajímavá nabídka kolem hokeje, nebránil bych se jí. Vždycky mě lákalo zkusit si roli obchodního manažera. (usmívá se)

Josef Skořepa | Foto: Jan Kobzáň, jackfoto.cz

Share on Facebook Share on Twitter

• Maxa liga
• SC Marimex Kolín