Martin Straka? Pan člověk, říká Dobrovolný. Škola je důležitá! nabádá Škarka
Foto: Zbyněk Zápotočný, hcdukla.cz
Dalším hráčem, který byl nominovaný do ankety Sympaťák WSM Ligy, a s nímž web hokej.cz přináší rozhovor, je kapitán Dukly Jiří Dobrovolný. S hecířem jihlavské kabiny jsme si popovídali o trojnásobném vítězi Sympaťáka TELH Martinu Strakovi, dění v Dukle, talentovaném Jakubu Škarkovi či o jeho plánech po skončení kariéry. Hlasovací formulář naleznete na konci článku.
Když jste hrál za Plzeň, probíhala obdobná anketa v extralize. Tenkrát vyhrál, dokonce třikrát v řadě, váš spoluhráč Martin Straka. Fandili jste mu a hlasovali pro něj?
„Hlasovali jsme, ale hlavně jsme si z něj dělali legraci. To k tomu patří. On to bral s nadhledem, protože je to člověk, který si v hokeji něco prožil. Štengrovali ho hlavně Tomáš Vlasák, Jan Benda nebo Jaroslav Modrý. Na oko dělal, že se mu to nelíbí. On je ale povaha - pan člověk."
Vyhrál to tedy zaslouženě?
„Určitě. V té době si myslím, že nikdo nebyl nad něj."
Teď asi čeká dobírání od spoluhráčů vás. Jste na to připraven?
„Já jsem připravenej na všechno. Navíc terčem těch posměšků jsem furt, takže jsem na to už zvyklej. Když se týmu daří, tak to dokonce vyhledávám a ty srandičky přímo vymýšlím. Pro mužstvo je jedině dobře, že má hráče, kteří tu srandu dělají. Jinak by to nebylo ono."
„Martin Straka? Pan člověk. Sympaťáka vyhrál zaslouženě, nikdo nebyl nad něj."
Proč si myslíte, že redakce Dukly vybrala vás? Snažíte se být vstřícný vůči médiím a fanouškům?
„Rozhovor nemám problém udělat s kýmkoliv. Možná jsem byl nominován kvůli tomu, že jsem tady služebně nejstarší. Přišel jsem před šesti lety a nikdo tady od té doby nezůstal. Býval jsem služebně nejstarší s Tomášem Čachotským, který ale odešel, takže teď už jsem jenom já."
Velkým snem pana Ščerbana je návrat Dukly do extraligy. To bude asi ještě dlouhá a náročná cesta, že?
„Náročná cesta to rozhodně je. Jde o to vybudovat kostru týmu, kolem níž se budou nabalovat mladší hráči. Nejsme region, kde bychom si mohli dovolit zaplatit nějaké hvězdy. My si musíme vypiplat vlastní hráče, popřípadě to doplnit hokejisty z extraligy, kteří tam nedostávají prostor. Vzít si je sem, zařadit je a ukázat jim, že za Duklu má smysl bojovat. A věřit, že se výsledky posuneme a třeba baráž nebo extraliga jednou přijde."
Proč podle vás trvá Dukle návrat do extraligy, nebo alespoň účast v baráži, tak dlouho?
„Těžko říct. Já jsem tady šestý rok a vždycky jsme skončili před branami baráže, prohrajeme druhé kolo play off. Možná je to tím, že jsme mívali úzký kádr, zatímco ostatní týmy měly pět šest lajn. Kolikrát jsme neměli štěstí, i když jsme ty týmy přehrávali. V play off už je moc věcí, které do toho soukolí musí zapadnout, aby hodiny šlapaly."
„Nejsme region, kde bychom si mohli dovolit zaplatit nějaký hvězdy. My si musíme vypiplat vlastní hráče."
V létě se hodně mluvilo o "pseudoaférách" – radním města podané trestní oznámení či kauza nespokojených rodičů. Jak tyto mediální přestřelky vnímá kabina?
„K nám se to sice dostane a v kabině to spolu řešíme, ale neovlivníme to. Určitě v tom hrají roli peníze. Ty budou vždycky lákat a lidi se k nim budou chtít dostat. Tak to zkouší jakoukoliv cestou."
Není vám Bedřicha Ščerbana líto, když mu někdo práci zbytečně komplikuje?
„Je to zbytečné, no. Kdyby tady byly nějaký tunely, nesrovnalosti, hráči neměli peníze, staly se nějaký průšvihy... Myslím si, že to má hrozně těžký. Jak říkám, není tady velký sponzor. Můžeme být rádi, že tady to město je, ale zas na druhou stranu má město kontroly, které si ti lidi, kteří mu háží klacky pod nohy, ani nedokážou představit. Musí se od něj všechno schvalovat a se vším se musí na město. Nemůže si říct, že tady udělá kabinu. Musí přijít na město, požádat, pak jsou tam různé obstrukce. Nemá to jednoduché."
Jak se díváte na současné složení mužstva Jihlavy?
„Hodně jsme omladili, ale jsou to všichni velmi šikovní kluci. My starší hráči jim musíme ukázat správnou cestu, kterou se dostaneme až k našemu vysněnému cíli."
Má Jihlava šanci na větší úspěch?
„Ukáže až čas, teď těžko říct. Sezona je strašně dlouhá, třeba oproti extralize, kde mají dva zápasy týdně. Tady toho odpočinku moc není, hrne se to, volno jeden den v měsíci, někdy dva. Ti kluci na to taky nejsou zvyklí. Hráli sice juniorské soutěže, ale i tam se hraje dvakrát týdně a pak je pauza. "
Jakub Škarek na sobě chce pracovat a má to v hlavě srovnané. Není to s prominutím žádnej vůl. Důležité je, že si dělá i školu.
Hodně pozornosti na sebe strhává Jakub Škarek. Kam to může dotáhnout?
„Je mu šestnáct let, takže to je strašně dlouhá doba. Každopádně je to velmi dobrý gólman, mladý, perspektivní. Chce na sobě pracovat, což je důležité. Má to v hlavě, řekl bych, srovnané. Není to s prominutím žádnej vůl. Důležité je, že si dělá i školu. Sice může mít menší problémy, protože nemá moc času se učit, ale opravdu by si měl uvědomit, že škola je důležitá. V hokeji se může stát cokoliv a nemusíte ho hrát dál. Myslím si, že když na sobě bude pracovat, bude se tomu věnovat, bude tomu dávat to, co tomu má dávat, bude poslouchat rady trenérů, pana Jaroše, tak můžeme mít do budoucna pro český hokej dobrého gólmana."
Snažíte se mu předávat nějaké zkušenosti?
„No snažím... Já ho zas tolik nevidím. Občas jde s náma na trénink, ale jak říkám, on má školu, což jedině chválím, je to priorita. Řada kluků ani nemá střední školu, to sice nechápu, ale to už je jejich věc a jejich život. Samozřejmě, že když ta možnost je, tak se mu snažím poradit. Nějaká komunikace tam určitě je, hlavně na ledě při zápasech. Jestli si z toho něco vezme, těžko říct. Myslím si ale, že je Kuba chápavý a ví co chce. Jde si za svým snem."
„Tomáš chybí. My se s tím musíme vyrovnat, protože měl šanci, kterou je dobře, že využil. Pro nás je to sice ztráta, pro něj je to ale posun v kariéře."
V letošní sezoně jste kapitánem týmu. Změnila se vaše role v týmu?
„V kabině samozřejmě musím zvýšit hlas, když se nedaří, nebo to naopak mírnit. Jinak ta role se nezměnila. Nikdo nemůže čekat, že tady nahradím Tomáše Čachotského, že budu dávat, já nevím, padesát gólů za sezonu. To jsem nikdy nedával a dávat nebudu, i kdybych měl na dresu tři céčka. Musím se ale snažit dělat něco jiného, v čem týmu pomůžu - v kabině podporovat mladší kluky, kteří zatím nemají zkušenosti, a snažit se to na ledě a střídačce uklidňovat a hecovat. Každopádně ta role je u mě pořád stejná, že bych se nějak změnil tím, že mám céčko, to ne."
Jaké to je být kapitánem po Tomáši Čachotském? Chybí Dukle?
„Jsou hráči, kteří chybí a myslím si, že Tomáš chybí. My se s tím musíme vyrovnat, protože měl šanci, kterou je dobře, že využil. Pro nás je to sice ztráta, pro něj je to ale posun v kariéře. Určitě mu to přejeme. Občas si zavoláme, protože máme rodiny a oba jsme spjatí s jihlavským hokejem. Každopádně chybí na ledě i v kabině. Byl srdce týmu, které s ním odešlo. Ale věřím, že ho dokážu nahradit. Nemyslím body, to asi ne, ale rád bych tomu týmu něco dal a zkusil to s ním někam dotáhnout."
„Pokud budu zdráv, bude o mě zájem a budu podávat výkony, které budou konkurenceschopné, tak proč nehrát."
Jak dlouho byste chtěl hrát hokej na profesionální úrovni?
„Tak to je otázka na zdraví. Pokud budu zdráv, bude o mě zájem a budu podávat výkony, které budou konkurenceschopné, tak proč nehrát. Ale je to strašně moc aspektů a v mém věku už to není žádná legrace. Snažím se ale dělat věci, které by mě měly pomoct u hokeje vydržet co nejdéle."
Už máte v hlavě plán, co byste rád dělal po skončení kariéry?
„Vzhledem k tomu, že naše rodina v Jihlavě podniká a já už do toho už třetím rokem nakoukávám, i když mám tři děti a toho času tolik není, tak si myslím, že moje kroky povedou právě do rodinného podniku. Bude to moje další srdcová záležitost, nemám tak důvod vymýšlet jiné věci."
Share on Facebook
