KOMENTÁŘ VÁCLAVA SÝKORY: Sláva v Pittsburghu vs. trápení Kladna. Jako začarovaný kruh

Václav Sýkora | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

22. února 14:00

Václav Sýkora Ondřej Mach

• Extraliga
• Komentáře expertů
• Komentář Václava Sýkory

Nechtěl jsem si nechat ujít ceremonii na počest Jaromíra Jágra v Pittsburghu. Byla to opravdu krásná oslava Jardovy úžasné kariéry, moc se mi to líbilo. V 90. letech jsem to prožíval napřímo – on odcházel do NHL, já chvíli předtím společně s Frantou Kaberlem přebral Kladno.

Už tehdy byl úplně jinde. Věděl, jak si za tím jít, co pro to udělat. Potvrzoval to celou kariéru, jak byl schopný trénovat a dělat věci navíc. Sám jsem zažil jeho poslední sezonu v Čechách.  

Pro nás to pak bylo velice těžké, protože Jarda se už v takhle mladém věku vypracoval ve stěžejní článek týmu a špičkového hráče ligy. Zároveň jsme všichni chápali, že se potřebuje někam posunout a byli jsme strašně zvědaví, jak se mu bude dařit. 

Myslím, že měl velké štěstí, že šel jako nováček do Pittsburghu. Vedení klubu dobře vědělo, jaký klenot se mu ocitl v rukách. Dokázali Jardu dál posouvat. Navíc si ho vzal pod křídla jeden z nejlepších hráčů historie Mario Lemieux, v začátcích mu pomohl také Jirka Hrdina. 

Ono to pro něj muselo být těžké, protože byl opravdu hodně mladý. Strašně mu prospělo to, že se za ním přestěhovala maminka a starala se o věci mimo led. Hned v prvních dvou sezonách vyhrál Stanley Cup, některým velkým hráčům se to nepovede nikdy. Beru to trochu symbolicky, jako předzvěst jeho obdivuhodné kariéry.

Velká sláva v Pittsburghu je bohužel v kontrastu s aktuální situací na Kladně. V sezoně se objevily momenty, kdy to vypadalo, že prožije klidnější rok a nebude zápolit o záchranu. Bohužel to k tomu zase sklouzlo.

Takové bylo i období před rekordní sérií porážek. Nejde to házet na jedno utkání, ale týmu možná paradoxně uškodila vysoká výhra nad Libercem z konce roku. Někteří hráči si mohli myslet, že už to půjde samo a podvědomě ubrali. Buďme upřímní, kádr Kladna není tak kvalitní a je nucený v každém zápase hrát na hraně svých možností.

Těch faktorů je víc, třeba zranění klíčových hráčů. Už před sezonou vypadl Matyáš Filip, se kterým se počítalo do prvního útoku. Pak zdravotní problémy Adama Brízgaly, Jakea Dotchina… Samozřejmě se projevil taky konec Tomáše Plekance, který odehrál jen devět zápasů. On byl pro Kladno zcela nenahraditelný hráč, to je naprosto evidentní. 

Co se týče ofenzivy, tak na tom Kladno podle mě není úplně špatně, i když produktivita by mohla být lepší. Jako hlavní problém vidím hru dozadu, ať už při hře pět na pět nebo při oslabení.

Násobí se to tím, že patří mezi nejvylučovanější týmy. Načítá se to se slabou úspěšností ve hře v oslabení. Samozřejmě to souvisí s dovednostmi hráčů, kteří si někdy musí pomoct faulem. Rozhoduje to o spoustě zápasů. Během série sedmnácti porážek Kladno kolikrát dvě třetiny vzdorovalo a utkání ztratilo až v posledních minutách.

Typickým příkladem je poslední zápas proti Plzni, nakonec vám ze tří bodů zůstane jen jeden. Tohle mužstvo hrozně potápí, sráží mu to sebedůvěru. Klima musí být po tolika porážkách ponuré, v takovém rozpoložení není snadné hrát. 

Zejména hra v defenzivní zóně je někdy děs. Hráči mají určitě daný systém, ale nedodržují ho. Mají tam neobsazené hráče, dívají se jen na kotouč. Jsou často příliš odstoupení od soupeře, který musí být hlavně ve slotu těsně pokrytý. Ale to je záležitost celé pětky, nejde to házet jen na obránce.

Působí to na mě jako začarovaný kruh. Tým se každý rok skládá pozdě, ostatní kluby už mají dávno po sezoně a mohou se tomu naplno věnovat. Kromě toho už někdy v lednu vědí, že budou hrát příští rok extraligu a přizpůsobí se tomu. 

Václav Sýkora | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Kladno tuhle jistotu nemá a neví, jestli tvořit soupisku pro extraligu nebo první ligu. Není jednoduché tam přilákat hráče, trh je dávno probraný. A taky se těžko shání finance, abyste dali dohromady alespoň průměrný extraligový kádr.

Další věc? Přísun hráčů z mládeže. Teď kvůli zraněním a disciplinárním trestům dostali šanci někteří mladí kluci, ale… Je jich málo, jsou ještě hodně mladí a nezkušení, hozeni do těžké situace. Od starších hráčů by potřebovali pomoct.

Výchovu mladých hráčů vnímám jako největší problém. Kladno z ní vždycky těžilo, byla to spádová oblast. Přímo z města a okolních vesnic se rekrutovala většina vynikajících hráčů, dneska je to obráceně. Kluci z dorostu nebo juniorky raději odchází jinam. 

Nejde se divit lidem, co pořádají protesty. Je opravdu frustrující chodit tak dlouho na stadion a nevidět vítězství svého mužstva. Na druhou stranu se někdy hněv fanoušků obrací nesprávným směrem, nebo nemají úplné informace. Některé interní věci musí zůstat uvnitř, pohled zvenku je v tomto ohledu trochu zavádějící. 

Pro Jardu je to těžká pozice, do toho se ještě snaží pomáhat na ledě. Zajistit chod klubu, partnery pro finanční zabezpečení, to nejsou jednoduché věci… Naložil toho na sebe moc. Rozhodně ho to tíží, i když to nedává tolik najevo. Občas to převádí do vtípků a snaží se situaci odlehčit, ale podle mě to nese těžce. 

Autorem je bývalý vynikající útočník, pětinásobný mistr ligy, vítěz Poháru mistrů evropských zemí a člen Síně slávy kladenského hokeje. Později jako trenér úspěšně působil v zahraničí, za sebou má štace ve Finsku nebo KHL. V Česku k titulům pomohl Spartě a Pardubicím, s Chomutovem slavil postup do extraligy. Nejvíc sezon strávil v Litvínově.

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• Komentáře expertů
• Komentář Václava Sýkory