Foto: Věra Václavková, dracisumperk.cz
14. března 2020, 16:54
Michal HladkýNorair Hovsepjan. Zvláštní hokejové jméno? Divit se vám nelze, moravskobudějovický útočník totiž pochází z Arménie. Jak se vlastně „Norik" k hokeji dostal? I o tom se rozpovídal v rozhovoru pro hokej.cz.
obránce, 30 let
Vy jste se narodil v Arménii. Jak a kdy jste se dostal do Česka?
V sedmi letech jsme se přestěhovali do Česka. Kvůli tomu, že už tu bydlel táta.
Jaké byly začátky v Česku?
Začátky byly paradoxně fajn. Byl jsem dítě, takže jsem vůbec nevnímal, že neumím jazyk. (směje se)
Hokej nebude v Arménii příliš oblíbeným sportem. Jakým způsobem jste se k němu dostal?
Všichni tam vědí, o co se jedná. Myslím si, že kdyby se v Arménii hrála i nějaká liga, tak by byl hokej třeba i oblíbený. Bydleli jsme v Letňanech, kde je zimní stadion. Tak jsem se byl na hokej podívat, no a nějak jsem u něho zůstal.
„Všichni tam vědí, o co se jedná. Myslím si, že kdyby se v Arménii hrála i nějaká liga, tak by tam byl hokej třeba i oblíbený."
Několik let jste byl v mládežnických kategoriích Kladna. Následně jste odešel do Ruska.
Na Kladně jsem si užil pěkná léta, hlavně když mě trénovali Vladimír Kameš a Ivo Kindl. Poslední sezonu v juniorce jsem si v prvním zápase udělal úraz ramene, následně bylo těžké se do toho znova dostat, takže jsem neuhrál moc bodů a nedařilo se. Po juniorce se mi Kladno s ničím konkrétním neozvalo. Já dostal nabídku hrát MHL v Rusku, tak jsem na nic nečekal.
Foto: hc-slavia.cz
V sezoně 2015/16 jste odehrál jen jeden zápas za pražskou Kobru. Jak to?
Tam jsme se nedomluvili, tak jsem jel do Německa a druhý den mě chytly třísla. Nemohl jsem hrát a dlouho se nevědělo, co s tím mám. Pak se ukázalo, že jsem měl zánět v přitahovači, jenže to už skoro končila sezona.
Následně jste odešel hrát za arménský Jerevan. Co vám k tomu vedlo?
Ararat je vlastně arménská reprezentace vytvořená za tím účelem, aby každý z nás – Arménů – mohl jet na mistrovství světa čtvrté divize. Měli jsme základnu v běloruském městě Orša, takže tam jsme byli většinu času.
Vracíte se ještě někdy do Arménie?
Od té dobrý, co jsem přijel do Česka, tak jsem v Arménii nebyl. Dostal jsem české občanství. A nevím, co by mě čekalo, kdybych se vrátil, je tam totiž povinná vojna.
Foto: hc-slavia.cz
Předpokládám, že hrát v reprezentaci je pro vás velkou motivací.
Rád bych si za svou zemi zahrál, federace nám dala na mistrovství světa v příštím roce souhlas, tak uvidíme.
Jak byste popsal vnímání hokeje v Arménii?
Dlouho jsem tam nebyl, ale určitě si myslím, že ví, o co jde.
Jste spokojený s hraním v Moravských Budějovicích?
S herním projevem určitě ne, byli jsme poslední a moc bodů jsme neuhráli. Já osobně jsem rád, že jsem mohl hrát pod trenéry Vybíralem a Kolečkářem. Hodně jsme si sedli, a to k psychice pomůže, mít důvěru trenérů. Hlavně i s kluky jsem byl spokojený, přijali mě dobře.
Byla pro vás minulá sezona hodně těžká?
Ano, jak jsem se zmínil, hrát o poslední místo a prohrát tolik zápasů za sebou, to se na psychice projeví.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Zatím jsme se domluvili s panem Vybíralem na další sezoně v Moravských Budějovicích, ale do začátku sezony je ještě spoustu času.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz