Hrubec o Švýcarsku i budoucnosti. Ze Saves Help je nadšený
Šimon Hrubec
|
Foto: Markéta Křížová
Má za sebou první sezonu ve Švýcarsku i další účast na mistrovství světa. Šimon Hrubec momentálně patří k nejlepším českým hokejovým brankářům. Je zároveň tvůrcem projektu Saves Help, který pomáhá potřebným. „Hokej je pořád jenom sport, lidskost je mnohem důležitější," říká.
Léto trávíte v Česku, už máte obježděnou celou rodinu a kamarády?
Ještě ne tak, jak bych si přál. Času je málo. Mistrovství světa opravdu sebere měsíc volna, případně měsíc příprav na novou sezonu.
Přesto patříte mezi pravidelné reprezentanty. Nikdy vás nenapadlo pozvánku odmítnout a soustředit se vyloženě na sebe?
Nebudu lhát, zrovna letos jsem si s tou myšlenkou poprvé pohrával. Probrali jsme to se ženou, s trenérem brankářů Jardou Kamešem, a nakonec se shodli na tom, že reprezentace se neodmítá. Řekli mi: Dokud je zájem, tak jeď. (usmívá se)
Pro hokejistu je léto časem suché přípravy. Změnilo se u vás s přibývajícími zkušenostmi její vnímání?
Nezměnilo, suchou přípravu pořád nesnáším. (směje se) Beru ji jako nucené zlo. K hokeji to každopádně potřebujete, nechcete přijet do klubu a být tam za šaška, protože nemáte fyzicky natrénováno.
„Letos jsem si poprvé pohrával s myšlenkou vynechat mistrovství světa."
Trendy se během let hodně posunuly, že?
Ano, diametrálně. Mám výhodu v tom, že často mívám náskok. Například věci, které se hromadně začínají dělat letos, jsem dělal už loni a podobně.
Kontroluje Curych, jestli se neflákáte?
Nekontrolují to, vědí, jak jsem v sezoně trénoval a jakou mám morálku. Po příjezdu do Švýcarska se dělají kontrolní testy. Hlavně bych byl sám proti sobě, kdybych nic nedělal. Na moje místo se v Curychu tlačí další čtyři gólmani. Pro řadu gólmanů je angažmá ve Švýcarsku snem, takže pokud nemáte výkonnost, nepářou se s vámi a prostě skončíte.
„Suchou přípravu pořád nesnáším, beru ji jako nucené zlo."
Jak se vlastně za prvním rokem stráveným ve Švýcarsku ohlížíte?
Z osobního pohledu panuje spokojenost, měl jsem dobrou sezonu. Z týmového pohledu naopak převládá lehké zklamání. Už během sezony jsem cítil, že týmu něco chybí. Takový ten duch, který rozhoduje v play off. Teď se obměnilo dost hráčů, přišli cizinci. Věřím, že budeme mít ty nejvyšší ambice.
Foto: ZSC Lions
Co život jako takový?
Švýcarsko je krásná země, odpoledne si jdete zaplavat do jezera, koukáte na hory… Žena je tady doslova nadšená. Děti taky.
Oproti Rusku jiný svět, co?
Víte co, byli jsme v Pekingu a v Moskvě, což jsou dvě velké metropole. Nemůžu říct, že by nám v nich něco chybělo. Nicméně Švýcarsko je menší, takové rodinné. Zkrátka je nám bližší, tím myslím i co do vzdálenosti od Česka.
Švýcarsko je krásná země, odpoledne si jdete zaplavat do jezera, koukáte na hory…"
Takže máte pořadníky na návštěvy?
(směje se) Letos jsme ve Švýcarsku měli docela dost návštěv, ať už rodiny nebo kamarádů. Je příjemné, když nejste sami. V KHL to bylo složitější, protože dálka byla fakt velká. Tady sednete do letadla a za chvíli jste na místě.
Zkuste porovnat konkurenční prostředí ve Švýcarsku a v Rusku.
Tlak je podle mě větší v Rusku. Ve Švýcarsku je samozřejmě taky, ale pořád je tam faktor toho, že hokej je sport, a i když děláte pro vítězství všechno, můžete prohrát. V Rusku tohle berou jinak.
V Curychu máte smlouvu ještě na rok. Už přemýšlíte o budoucnosti?
Ještě je na to hodně brzo. Uvidíme, co bude.
„Tlak je podle mě větší v Rusku."
Případná nejistota ohledně budoucího angažmá vás nechává klidným?
Žádné rozhodnutí byste neměl uspěchat. Pokud přijde nabídka, která bude dávat smysl, podepíše se. Pokud naopak přijde nabídka, která nám smysl dávat nebude, nemám problém počkat. Nejsem v pozici, kdy bych musel skákat za prvním lasem.
Foto: ZSC Lions
Zároveň jste tvůrcem projektu Saves Help. Jak byste zhodnotil jeho dosavadní fungování?
Jsem strašně moc nadšený z toho, jak jsme se během let rozrostli. Momentálně máme každý měsíc dvě nebo tři pomoci lidem, kteří je potřebují. Mám z toho fakt velkou radost.
„Nejsem v pozici, kdy bych musel skákat za prvním lasem."
Kde byl zlom, po kterém jste si řekl, že by stálo za to založit si vlastní nadaci?
Před lety jsem pomáhal jednomu dětskému domovu. Jednoho dne jsem si řekl, že by bylo fajn mít kontrolu nad tím, kam peníze jdou. Začal jsem proto přemýšlet a postupem času mě napadla myšlenka Saves Help. Zeptal jsem se kluků, jestli by do takového projektu šli, přičemž ohlasy byly pozitivní. Momentálně je nás přes šedesát v hokeji a přes dvacet ve fotbale.
Vnímáte to tak, že jako známá osobnost můžete při pomáhání uplatnit svůj vliv?
Tady bych rád zmínil hlavně jednu věc – aniž bychom to při zakládání projektu tušili, povedlo se nám mezi brankáři smazat rozdíly. Stává se, že nám rodiče říkají: Náš syn by chtěl být jako vy brankáři. Neřeší přitom, jestli někdo chytá za Mladou Boleslav, Třinec nebo Pardubice, protože Saves Help sdružuje všechny bez rozdílu. I díky tomu děti odmalička přemýšlí o tom, že pokud tu možnost mají, stojí za to pomáhat, což je věc, která se mi moc líbí.
„Jsem strašně rád za to, jak se Saves Help rozrostl."
Máte spočítáno v kolika případech jste už coby Saves Help podali pomocnou ruku?
Jen od září do června jsme pomohli ve třinácti případech. Během téhle doby jsme rozdělili necelých 600 tisíc z hokeje a 88 tisíc z fotbalu. Momentálně máme nachystanou pomoc v dalších třech případech v celkové výši 210 tisíc. Takže peníze k dispozici máme a rádi jimi pomáháme tam, kde je to potřeba. Důležitá je i skutečnost, že my rodinám nikdy neposíláme přímo peníze. Když nám rodina řekne, že by potřebovala pomoci například s léčbou, kterou neproplácí pojišťovna, zavoláme do konkrétního rehabilitačního centra, řekneme, že přijede Honzík Novák a že mu jako Saves Help hradíme tu a tu proceduru. Tím absolutně eliminujeme případné pochybnosti.
Šimon Hrubec | Foto: Jan Beneš, Český hokej
Je nějaký příběh, který vás za ty roky nejvíc chytil za srdce?
Takhle se to nedá brát. Když to tak řeknu, každý příběh je lidské neštěstí. Nedá se říct, že jedna nemoc nebo jedna vada je horší než druhá. Máme dvě děti a jsem moc rád, že jsou zdravé. Zdraví není samozřejmost, v tomhle mi to otevírá oči.
„Peníze k dispozici máme. Pomáháme jimi tam, kde je to potřeba."
Jste v kontaktu s dětmi, kterým Saves Help pomohlo v minulosti?
Jelikož jsem většinu času v cizině, tak takovou možnost moc nemám. Máme ale například Klárku z Třince, které Saves Help pomohl několikrát. Do našich činností se snažíme zapojovat i fanoušky. Vytvořili jsme sbírku s fanoušky ve Vítkovicích nebo třeba v Pardubicích. I v tom je výjimečnost Saves Help. V projektu jsou brankáři ze všech extraligových klubů.
Ale nejde jen o profesionální brankáře…
Ano, můžou se k nám přidat i amatérští brankáři. Máme různé úrovně členství, zlatou, stříbrnou a bronzovou. Naší součástí zkrátka může být každý.
Hokej je zkrátka jedna velká komunita, ve které nakonec zjistíte, že rivalita až takovou roli nehraje, že?
Přesně tak! Pořád je hokej jen sport, přičemž lidskost je mnohem důležitější. Když je potřeba pomáhat, dokážeme se spojit. V tom je to hezký.
„Hokej je pořád jenom sport, lidskost je mnohem důležitější."
Pomáhat navíc můžou i fanoušci. Zaujaly mě speciální gólmanské masky, které Saves Help nabízí.
Dali jsme dohromady tři uznávané umělce, kteří si navzájem konkurují, ale pro Saves Help spojili svoje síly a vytvořili tři unikátní masky jen pro nás. Za to bych chtěl Bohumilu Korálovi, Romanu Vítkovi a Martinu Huškovi poděkovat. Fanoušci si navíc můžou pořídit náš merch, jehož nákupem taky přispějí na dobrou věc.
Mimochodem Saves Help prý expanduje do Švýcarska, kde bude jeho hlavní tváří Leonardo Genoni.
Je to pravda. Momentálně řešíme papírové náležitosti, aby ve Švýcarsku mohla naše organizace fungovat. Když jsem přemýšlel, jaké jméno oslovit, byl pro mě Leonardo jasnou volbou. Dneska můžeme říct, že už je ve Švýcarsku legendou.
Jaká byla jeho prvotní reakce?
On je hodně přemýšlivý člověk, a i přesto hned řekl, že je to super nápad, že do toho jde. Zároveň mu bylo jasné, že musíme vymyslet a dotáhnout všechny náležitosti, aby projekt měl smysl. Tady bych chtěl poděkovat lidem, kteří nám pomáhají. Zejména Michal Raszka má velkou zásluhu na tom, jakým způsobem Saves Help funguje.
Šimon Hrubec | Foto: Jan Beneš, Český hokej
Share on Facebook
