Jakub Málek | Foto: Jan Beneš, ceskyhokej.cz
6. dubna 13:07
Adam KodetJakub Málek má za sebou v 21 letech už druhou sezonu v nejvyšší finské lize v ambiciózním celku Ilves Tampere. Ta druhá ale skončila po skvělé základní části už v prvním kole a fanoušci i vedení to dali týmu pořádně pocítit. Vsetínský odchovanec má po návratu alespoň čas na přemýšlení o budoucnosti, třeba o blížícím se mistrovství světa. Ještě před tím ale nezapomněl navštívit svůj domovský stadion.
brankář, 22 let
Jakube, vypadá to, že když se naskytla možnost jít na hokej doma na Vsetíně, neváhal jste. Pohltil vás zase plný Lapač?
Atmosféra se mi líbila neskutečně. Je to něco, na co jsem nebyl zvyklý v podstatě celý rok. Ve Finsku to bylo dobré, ale tohle je prostě jiný kalibr. A když Vsetín vstřelil gól a fanoušci vylítli, to je neskutečné. Je to něco, co mi strašně moc chybělo.
Není vám líto, že derby proti Zlínu už jste si nezachytal?
Asi mi to chybí a trochu mě to mrzí. Ale i zápasy proti Jihlavě byly třaskavé, vytvořila se tam nějaká rivalita. Zápasy play off proti nim si stále pamatuju, mám je v hlavě a často si to přemítám.
V hlavě rozhodně musíte mít i letošní brzké vyřazení s Ilves Tampere hned v prvním kole. Byla to hodně tvrdá rána?
V celém klubu panovalo obrovské zklamání. Přeci jen, očekávaní bylo v podstatě minimálně na finále. Bohužel se to o hodně nesplnilo, vyletěli jsme strašně brzo. Těžko se to hodnotí, vlastně není ani co hodnotit. Každý, kdo to sledoval, si udělal obrázek. Nechci říct, že nás KalPa přejela, ale 4:1 na zápasy je docela drtivé. Pro nás to je fakt docela kruté.
„Zvali si nás jednoho po druhém a pořádně si nás proklepli ohledně úplně všeho, co se v sezoně stalo. Chtěli zkrátka zjistit, kde byl kámen úrazu v tom, že jsme neuspěli.“
Proti Kuopiu jste byli jako druhý tým po základní části jasným favoritem. V čem byl nakonec soupeř lepší?
Byli hladovější po úspěchu. Bavili jsme se s klukama a všem nám přišlo, že to prostě chtěli víc než my, což je samozřejmě špatně. Měli jsme to být my, kteří dojdeme až na vrchol. Bohužel, mezi některými kluky ta správná touha po úspěchu nepanovala. Trochu mě to zamrzelo. Třikrát jsme hráli prodloužení, ale právě proto, že soupeř byl hladovější, dokázal to urvat na svou stranu.
Dali vám to v klubu lidově řečeno sežrat?
V klubu panovala opravdu velká nespokojenost. Začalo to už fanoušky, kteří nás po posledním zápase drtivým způsobem vypískali. Pak to eskalovalo „exit meetingy“ (výstupními pohovory, pozn. red.) s manažerem. Zvali si nás jednoho po druhém a pořádně si nás proklepli ohledně úplně všeho, co se v sezoně stalo. Chtěli zkrátka zjistit, kde byl kámen úrazu v tom, že jsme neuspěli.
To asi není žádný med, chodit na kobereček jako ve škole, že?
Není to vůbec příjemné. Minulý rok jsme skončili třetí a vyslechli jsme si něco ve stylu, že to bylo dobré, ale že třetí místo není to, na co bychom měli cílit. Dali nám pocítit, že ani tak to nebylo ono. A my, co jsme v klubu zůstali, jsme to chtěli letos hecnout. Jenže se to nepodařilo, takže od vedení to eskalovalo dál.
Jakub Málek | Foto: Twitter Tampereen Ilves
Co vy osobně, jak jste byl spokojený se svými výkony ve druhé sezoně v zahraničí?
Začátek mi moc nevyšel. Čísla tomu sice nenasvědčovala, ale cítil jsem, že po všech stránkách to ode mě nebylo dobré. Pak jsem ale začal jít nahoru a v play off to dá se říct vyvrcholilo. Ale bohužel jsme nevyhráli, takže to mě zase sráží dolů.
Letos jste dostal zkušeného švédského kolegu Jonase Gunnarssona. Jak jste se vedle něj cítil?
Celkově to hodnotím pozitivně. Jonas byl velice dobrý parťák, dobře se s ním kecalo. Hodně jsme se spolu bavili, bylo to v pohodě. Ohledně toho není co vytknout, byli jsme dobrá dvojička a hlavně vyrovnaná. Jednou jsem byl horší já, jindy zase on a navzájem jsme se tahali. Výkony byly jako na houpačce.
Čím to bylo?
Mohlo to být způsobené i tím, že nebyla daná jednička a často jsme se střídali. Nepovedl se jeden zápas, bum, na další jsme se vystřídali. Ale na to se nehraje, nikdo se na to ptát nebude. Já jsem rád, že jsem odchytal o něco víc zápasů než loni, ale vždycky jich chce člověk odchytat co nejvíc. Ten celkový počet je pro mě zklamání, ale čísla jsem měl o chlup lepší, takže aspoň něco pozitivního.
„Gól přes celé hřiště jsem několikrát zkusil i letos, dokonce v nároďáku. Ale měl jsem špatné hokejky (směje se). Mám nové a pořádně jsem se to s nimi naučil až ke konci sezony.“
Fanoušci si budou navždy pamatovat váš gól přes celé hřiště v Havířově. Zkoušíte to dál?
Několikrát jsem to letos zkusil, dokonce i v nároďáku. Ale měl jsem špatné hokejky (směje se). Mám nové a pořádně jsem se to s nimi naučil až ke konci sezony. A to už jsem k tomu tolik možností neměl. Ale ono to tam padne (směje se).
V týmu jste měl krajany Kodýtka, Stránského a Mašína. Zpříjemnili jste si společně sezonu?
Bylo to perfektní, ta česká parta vždycky drží při sobě. S klukama jsme se scházeli pravidelně i mimo kabinu. Je skvělé mít tolik českých parťáků. Příští rok by nás teoreticky mohlo být ještě o jednoho víc, uvidíme. Určitě to zase bude dobré.
Nekoukal na vás někdo skrz prsty, že se straníte a bavíte se mezi sebou česky?
Nikdo nic neříkal. Fini mezi sebou taky mluví finsky. Ale chápu, je to jejich klub v jejich lize. Když je to potřeba, nebo si povídáme mezi zápasy, je to v angličtině. Ale je jasné, že když někdo z nás Čechů nebo Finů něco chce tomu druhému, nebudeme mluvit za každou cenu anglicky jen proto, aby nám ostatní rozuměli.
Petr Kodýtek | Foto: Twitter Tampereen Ilves
Jste fotbalový fanoušek, jaký je finský fotbal?
Fotbal byl hrozný. Zcela upřímně je tam nejvyšší soutěž maximálně na úrovni naší druhé ligy. Je to koukatelné, ale fotbalový Ilves bude muset přidat. Příští rok jdou do prvního kola konferenční ligy a budou muset hodně přidat, aby vůbec byli konkurenceschopní.
Co vy a budoucnost v Ilves?
Podepsal jsem opci na další rok a teď čekám, co bude dál. Začíná příprava na mistrovství světa, všechno je ve hvězdách. V létě se může stát cokoliv. Ano, mám podepsáno a měl bych pokračovat v Ilves. Ale nechávám situaci otevřenou čemukoliv.
Jak se hráči cítí při uplatnění opce klubem? Není to občas pro kluby jen taková pojistka, oproti vábení hráčů na první smlouvu a tomu opravdovému zájmu?
Tady to bylo trochu jiné, už od začátku jsme měli z klubu takový feedback, že nás chtěli za každou cenu udržet. V podstatě nám říkali, ať si nic jiného nehledáme. Takže to nebylo tak, že by řekli: „Máš opci, zůstaneš tady a hotovo, třeba budeš jen do počtu.“ Opravdu mě chtěli udržet, čehož si vážím.
„Mistrovství světa se koná v Česku a je to jedinečná šance. Kdy jindy zabojovat než letos? To lákadlo je strašně velké.“
Co New Jersey, sledují vás pořád tak bedlivě?
Pořád jsem pod drobnohledem, čehož si moc vážím. Je skvělé vidět, že nějaký zájem o mě stále je a že pořád chtějí vědět, jak na tom jsem a jak se mi daří. Moc si toho cením a uvidíme, kam to bude směřovat.
Třeba by to pro vás teď mohlo směřovat i na mistrovství světa…
Zcela upřímně? V hlavě to moc nemám, co si budem. Samozřejmě, motivace tam je. Cíl je jasný, zabojovat a udělat cokoliv pro to probojovat se až na mistrovství světa. Koná se v Česku a to je jedinečná šance. Kdy jindy zabojovat než letos?
Mohl byste mít lepší šanci v tom, že zkušenější a starší konkurenti třeba nebudou chtít roli trojky?
Možné to je, může se stát cokoliv. To lákadlo v podobě mistrovství světa v Česku je strašně velké. Každý chce reprezentovat naši zemi, ještě k tomu u nás doma. To je ještě bonus navíc. Ale o to víc bude chtít každý své místo na sto procent.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz