Budeme outsiderem, ví Ručinský. SP zažil i jako hráč, díky facce má zlata

Foto: Karel Švec, cslh.cz

Dvakrát už zažil Světový pohár v pozici hráče, třetí účast však zapíše na poněkud jiném postu. Martin Ručinský před časem kývl na nabídku generálního manažera národního týmu pro akci, která bude hokejovým vrcholem tohoto roku. Po dvanácti letech se na scénu vrací slavný SP, v jeho spojitosti se hovoří o nejlepším podniku v hokejové historii! „Opravdu se už moc těším, budou to velmi kvalitní zápasy,“ má jasno olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa.

Jako hráč jste se zúčastnil už Světového poháru v roce 1996. Ten však pro český národní tým nedopadl vůbec dobře, jak na to vzpomínáte?
Celé to bylo takové nešťastné, nebyl to pro nás vůbec dobrý turnaj. Pro mě osobně to byla asi nejhorší zkušenost, kterou mi hokej za celou kariéru nabídl. Dopadlo to pro nás katastrofálně a všechno vyvrcholilo tím, že jsme doma v Praze prohráli 0:3 se Švédskem a lidé pak na nás začali házet plechovky. Ovšem jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Dodnes tvrdím, a nejsem sám, že díky této facce jsme pak v roce 1998 vyhráli olympiádu. Myslím, že nás tahle zkušenost pořádně nakopla, začali jsme přemýšlet, hrát a přistupovat k národnímu týmu úplně jinak. Bez tohoto průšvihu bychom olympiádu nevyhráli. Pak přišlo naše úspěšné období, kdy jsme vyhrávali mistrovství světa.

V roce 2004 se vám dařilo, jenže celý český hokej v té době zasáhla zpráva o úmrtí trenéra Ivana Hlinky. Jak těžké bylo se s tím srovnat?
Pro národní tým i český hokej byl ikonou, pro všechny to byla rána. Zasáhlo to všechny hráče, úplně nejvíc asi ty z Litvínova. Najednou jsme byli bez trenéra a řešilo se, jak to bude dál, kdo se postaví na střídačku. Byla to hrozně divná situace, ale i kvůli tomu se mančaft neskutečně semkl. Řekli jsme si, že tím turnajem uctíme Ivana Hlinku a sehráli jsem tam famózní zápasy. Ve čtvrtfinále jsme porazili Švédsko 6:1 a vrátili jsme mu tak porážku z Prahy. Pak jsme sice podlehli v semifinále Kanadě 3:4 po prodloužení, ale podle mě to byl jeden z nejlepších zápasů, který naše generace sehrála. Vytvořila se výborná parta, atmosféra na střídačce nakonec byla velmi dobrá. Nemuseli jsme se za nic stydět a odjížděli domů spokojeni.

V kanadském Torontu sice nebudete patřit k favoritům, ale už dříve se několikrát potvrdilo, že tahle pozice vám celkem svědčí, že?
Přesně tak. Z vlastní zkušenosti vím, že když jsme někam jeli jako favorité a čekaly se od nás velké věci, tak to většinou nedopadlo vůbec dobře. Naopak, když jsme odjížděli jako outsideři a všichni nad námi lámali hůl, tak se zrodil nějaký úspěch. Budeme outsiderem, ale v dnešním hokeji se může stát úplně cokoli. Hraje se na ledě, ne na papíře. Bude záležet hlavně na tom, jakou tam kluci vytvoří partu a jak budou ochotni jeden pro druhého na ledě máknout. Pokud se stmelí, tak se nemusíme ničeho bát. Pořád máme spoustu vynikajících hráčů. S čistým svědomím mohu říct, že uděláme maximum pro to, abychom uspěli.

Světový pohár se vrací s pozměněným formátem a zúčastní se ho také dva nadnárodní výběry. Co na to říkáte?
Je to určitě zajímavá myšlenka, ale uvidíme až v praxi, jak to bude vypadat. Mi osobně se to moc líbí a těším se hlavně na výběr mladých zámořských hráčů. Mají tam výborné hokejisty. Podle mě ti kluci kolem 23 let jsou už v dnešní době prakticky hotoví. Budou silní, mají velký potenciál i šanci to dotáhnout daleko. Celkově se na Světový pohár strašně moc těším. Zažil jsem ho už jako hráč a teď jsem na druhé straně řeky. Jsou to velice kvalitní zápasy a navíc se bude hrát v kanadském Torontu. Tedy tam, kde se hokej prakticky od počátků začal hrát.

O letošním Světovém poháru se hovoří jako o nejlepším turnaji v hokejové historii, dá se to vůbec nějak srovnat s olympiádou?
V několika směrech je to jiné. Hlavně tím, že se bude hrát v září a ne v půlce sezony jako olympiáda, kdy jsou hráči v největší formě. Navíc se bude hrát na úzkém hřišti, takže hokej bude taky trošku jiný. Ale co se týče složení jednotlivých týmů, tak všichni dají dohromady nejsilnější mančaft, který mají k dispozici. Výhodou je, že v září jsou kluci odpočatí a nemají tak většinou žádné zdravotní trable, kdežto na olympiádě je ta možnost zranění určitě vyšší.

Na rozdíl od světových šampionátů půjde od začátku o hodně, vyhovuje vám tento model víc?
Hrajeme jenom tři přípravné zápasy, dva v Evropě a jeden v Americe a jde se hned do turnaje. Na úvod nás navíc čeká Kanada, takže velice ostrý start. Nebude to vůbec nic pomalého ani lehkého. Ale kdybych měl mluvit z vlastních zkušeností, tak to kluci jistě ocení, že odpadávají zápasy, které se musejí hrát prakticky jen z povinnosti a přitom nejsou lehké. Dá se říct, že nám už rovnou začíná ostré play off.

Velkým tahákem by byl určitě start Jaromíra Jágra, jak to s ním aktuálně vypadá?
S Jardou jsem nemluvil, hrál s Floridou play off a měl teď dost svých starostí. My jsme se spolu nějak domluvili a on se musí rozmyslet, jestli chce hrát, nebo ne. Řekli jsme si, že po sezoně si zavoláme. Nechával jsem ho na pokoji, aby se mohl soustředit na play off. Jarda si potom sám řekne, jestli se na to cítí, má chuť a chce hrát.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace